Poznejte s Českým rozhlasem Brno zámek v Uherčicích. V kvízu i ve speciálním vysílání

3. květen 2022

Je to jedna z nejzničenějších památek v tuzemsku. Přesto se zámek v Uherčicích posunul blíže k záchraně. Poznejte ho v jedinečném vysílání i speciálním kvízu.

Ekologičtí aktivisté mají z igelitů stan, protože vydrží v přírodě leccos. Na zámku v Uherčicích na Znojemsku jím stále nahrazují desítky oken. A museli ho už několikrát vyměňovat, protože nevydrží a rozpadá se. V tak smutném stavu jsou některé části památky, označované jako učebnice stavebních stylů. Místa, kde si podává ruce gotika, renesance i pozdější slohy.

Stav uherčického zámku v roce 2002

Když stát přebíral v 90. letech minulého století zničený zámek, označil jej ministr kultury Pavel Tigrid za vlajkovou loď památkové péče. První investice ale byly na dlouho i téměř poslední. Teprve loni skončila obnova jedné z částí zámku za více než sto milionů korun. Na ty další je potřeba odhadem miliarda.

Rozhlas bude mít studio v unikátním sále

Původní tvář dostal Banketní sál a navazující místnosti. A právě tam vznikne v pátek 6. května na dvě hodiny zřejmě nejkrásnější vysílací studio Českého rozhlasu. Pod obřím křišťálovým lustrem, na vyleštěné parketové podlaze.

Český rozhlas Brno odtud živě přinese vysílání Apetýtu s Jarkou Eliášovou, ve kterém seznámí s osudy nebývale rozlehlého zámku. A také s lidmi kolem něj.

Speciální vysílání přímo ze zámku v Uherčicích se uskuteční v pátek 6. května od 10 do 12 hodin na vlnách Českého rozhlasu Brno, záznam si můžete poslechnout na webu i v aplikaci mujRozhlas. Zájemci, kteří si včas stihnou na správě zámku rezervovat prohlídku, mohou být přímo u toho.

Výjimeční proto budou i hosté. Zazní nejen „domácí paní“, kastelánka Alena Lysá. Ta vysvětlí mimo jiné, jak se na zámku podepsalo hlavně období po 2. světová válce, kdy jej znárodnění a poloha u hranic přeměnila v kasárna, věznici i zemědělské družstvo. A kdy dokonce záměrně bourali jednu z věží. Alena Lysá také prozradí, jaké je to na zámku žít.

Přijede i nestor tuzemských památkářů

Hostem vysílání se stane i Pavel Jerie. Ten ve svých 74 letech patří k nestorům tuzemských památkářů, dohlížel na obnovu mnoha míst včetně Českého Krumlova. V posledních letech přesídlil z Prahy do Telče, kde vzorově opravil jeden z domů. A odtud jezdí v barvách Národního památkového ústavu hlídat obnovu Uherčic.

U mikrofonu přivítáme i bývalou kastelánku Evu Štěpánovou, která uvnitř s manželem Františkem strávila více než 20 nelehkých let, kdy Uherčice čekaly na podporu.

Vysílání přiblíží i obnovovanou rozhlednu v Uherčicích, která má podobu umělé zříceniny. Stojí v někdejším zámeckém parku a je nejstarší na Moravě, o rok překonává i lednický minaret.

V centru památkově zajímavého regionu

A ani to není vše, protože Uherčice jsou sice v zapomenutém konci Moravy, ale v nádherné krajině pro výlety a turistiku. A není to jen Národní park Podyjí a Vranovská přehrada. Na dosah je hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina Cornštejn, města Dačice, Slavonice, Jemnice a jen o kousek dál i Jaroměřice nad Rokytnou a Telč. Takže dorazí i někteří „sousedé“.

Každopádně už teď si jde vyzkoušet malý rozhlasový kvíz věnovaný Uherčicím. Ten je specifický tím, že každou správnou odpověď odmění zajímavostí k tématu. A ať je výsledný počet bodů jakýkoli, závěrečné hodnocení obsahuje další zajímavosti – tudíž se vyplatí si kvíz vyzkoušet i vícekrát!

Historie Uherčic v kostce

  • První zmínka o Uherčicích pochází z roku 1310, ovšem v roce 1493 král potvrzuje Lipoltovi Krajíři vlastnictví vsi. Jeho gotická tvrz později zažila renesanční přestavbu.
  • Za rodu Streun von Schwarzenau se zámek jasně rozdělil, jeho části dostaly ráz hospodářský, společenský a soukromý. Za nich i za následujících majitelů se zámek mění, stává se ojedinělý svou interiérovou výzdobou.
  • Poslední soukromí majitelé Collaltové zbudovali roku 1802 v severním křídle honosný Banketní sál. Na konci 2. světové války však o Uherčice přicházejí. Na zámku se střídá státní statek, pohraniční vojsko a krátce i nápravné zařízení.
  • Roku 1979 přebírá uherčický zámek se všemi omezení spojenými s objektem v pohraničním pásmu Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, roku 1987 Jihomoravské muzeum ve Znojmě a roku 1995 ho dostává do správy památkový ústav. Odhad cen nutných oprav roste, nyní přesahuje miliardu korun.
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.