Poznejte s Českým rozhlasem Brno zámek v Uherčicích. V kvízu i ve speciálním vysílání
Je to jedna z nejzničenějších památek v tuzemsku. Přesto se zámek v Uherčicích posunul blíže k záchraně. Poznejte ho v jedinečném vysílání i speciálním kvízu.
Ekologičtí aktivisté mají z igelitů stan, protože vydrží v přírodě leccos. Na zámku v Uherčicích na Znojemsku jím stále nahrazují desítky oken. A museli ho už několikrát vyměňovat, protože nevydrží a rozpadá se. V tak smutném stavu jsou některé části památky, označované jako učebnice stavebních stylů. Místa, kde si podává ruce gotika, renesance i pozdější slohy.
Když stát přebíral v 90. letech minulého století zničený zámek, označil jej ministr kultury Pavel Tigrid za vlajkovou loď památkové péče. První investice ale byly na dlouho i téměř poslední. Teprve loni skončila obnova jedné z částí zámku za více než sto milionů korun. Na ty další je potřeba odhadem miliarda.
Rozhlas bude mít studio v unikátním sále
Původní tvář dostal Banketní sál a navazující místnosti. A právě tam vznikne v pátek 6. května na dvě hodiny zřejmě nejkrásnější vysílací studio Českého rozhlasu. Pod obřím křišťálovým lustrem, na vyleštěné parketové podlaze.
Český rozhlas Brno odtud živě přinese vysílání Apetýtu s Jarkou Eliášovou, ve kterém seznámí s osudy nebývale rozlehlého zámku. A také s lidmi kolem něj.
Speciální vysílání přímo ze zámku v Uherčicích se uskuteční v pátek 6. května od 10 do 12 hodin na vlnách Českého rozhlasu Brno, záznam si můžete poslechnout na webu i v aplikaci mujRozhlas. Zájemci, kteří si včas stihnou na správě zámku rezervovat prohlídku, mohou být přímo u toho.
Výjimeční proto budou i hosté. Zazní nejen „domácí paní“, kastelánka Alena Lysá. Ta vysvětlí mimo jiné, jak se na zámku podepsalo hlavně období po 2. světová válce, kdy jej znárodnění a poloha u hranic přeměnila v kasárna, věznici i zemědělské družstvo. A kdy dokonce záměrně bourali jednu z věží. Alena Lysá také prozradí, jaké je to na zámku žít.
Přijede i nestor tuzemských památkářů
Hostem vysílání se stane i Pavel Jerie. Ten ve svých 74 letech patří k nestorům tuzemských památkářů, dohlížel na obnovu mnoha míst včetně Českého Krumlova. V posledních letech přesídlil z Prahy do Telče, kde vzorově opravil jeden z domů. A odtud jezdí v barvách Národního památkového ústavu hlídat obnovu Uherčic.
U mikrofonu přivítáme i bývalou kastelánku Evu Štěpánovou, která uvnitř s manželem Františkem strávila více než 20 nelehkých let, kdy Uherčice čekaly na podporu.
Vysílání přiblíží i obnovovanou rozhlednu v Uherčicích, která má podobu umělé zříceniny. Stojí v někdejším zámeckém parku a je nejstarší na Moravě, o rok překonává i lednický minaret.
V centru památkově zajímavého regionu
A ani to není vše, protože Uherčice jsou sice v zapomenutém konci Moravy, ale v nádherné krajině pro výlety a turistiku. A není to jen Národní park Podyjí a Vranovská přehrada. Na dosah je hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina Cornštejn, města Dačice, Slavonice, Jemnice a jen o kousek dál i Jaroměřice nad Rokytnou a Telč. Takže dorazí i někteří „sousedé“.
Každopádně už teď si jde vyzkoušet malý rozhlasový kvíz věnovaný Uherčicím. Ten je specifický tím, že každou správnou odpověď odmění zajímavostí k tématu. A ať je výsledný počet bodů jakýkoli, závěrečné hodnocení obsahuje další zajímavosti – tudíž se vyplatí si kvíz vyzkoušet i vícekrát!
Historie Uherčic v kostce
- První zmínka o Uherčicích pochází z roku 1310, ovšem v roce 1493 král potvrzuje Lipoltovi Krajíři vlastnictví vsi. Jeho gotická tvrz později zažila renesanční přestavbu.
- Za rodu Streun von Schwarzenau se zámek jasně rozdělil, jeho části dostaly ráz hospodářský, společenský a soukromý. Za nich i za následujících majitelů se zámek mění, stává se ojedinělý svou interiérovou výzdobou.
- Poslední soukromí majitelé Collaltové zbudovali roku 1802 v severním křídle honosný Banketní sál. Na konci 2. světové války však o Uherčice přicházejí. Na zámku se střídá státní statek, pohraniční vojsko a krátce i nápravné zařízení.
- Roku 1979 přebírá uherčický zámek se všemi omezení spojenými s objektem v pohraničním pásmu Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, roku 1987 Jihomoravské muzeum ve Znojmě a roku 1995 ho dostává do správy památkový ústav. Odhad cen nutných oprav roste, nyní přesahuje miliardu korun.
Související
-
Restaurátoři a dělníci opustili zámek Uherčice. Opravili interiéry severního křídla i nádvoří
Po dvou letech skončila rekonstrukce severního křídla zámku v Uherčicích na Znojemsku. Stála 130 milionů korun. Opravený je vstup do zámku, arkádové chodby i Banketní sál.
-
Host Dne na Moravě: Alena Lysá
Donedávna nejzničenější zámek Moravy prokoukl. Do Uherčic na Znojemsko sice nezamířila potřebná více než miliarda korun, ale i těch nedávných 130 milionů korun je tam znát.
-
Kovářova kobyla nemůže být bosá, říká nestor památkářů. I když to znamená hledat v bazarech
Je památkovým garantem obnovy Národního muzea, zámků v Telči či v Uherčicích. Nestor tuzemských památkářů Pavel Jerie ale dokázal sám vzorově opravit dům, ve kterém žije.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
