Poznejte s Českým rozhlasem Brno zámek v Uherčicích. V kvízu i ve speciálním vysílání
Je to jedna z nejzničenějších památek v tuzemsku. Přesto se zámek v Uherčicích posunul blíže k záchraně. Poznejte ho v jedinečném vysílání i speciálním kvízu.
Ekologičtí aktivisté mají z igelitů stan, protože vydrží v přírodě leccos. Na zámku v Uherčicích na Znojemsku jím stále nahrazují desítky oken. A museli ho už několikrát vyměňovat, protože nevydrží a rozpadá se. V tak smutném stavu jsou některé části památky, označované jako učebnice stavebních stylů. Místa, kde si podává ruce gotika, renesance i pozdější slohy.
Když stát přebíral v 90. letech minulého století zničený zámek, označil jej ministr kultury Pavel Tigrid za vlajkovou loď památkové péče. První investice ale byly na dlouho i téměř poslední. Teprve loni skončila obnova jedné z částí zámku za více než sto milionů korun. Na ty další je potřeba odhadem miliarda.
Rozhlas bude mít studio v unikátním sále
Původní tvář dostal Banketní sál a navazující místnosti. A právě tam vznikne v pátek 6. května na dvě hodiny zřejmě nejkrásnější vysílací studio Českého rozhlasu. Pod obřím křišťálovým lustrem, na vyleštěné parketové podlaze.
Český rozhlas Brno odtud živě přinese vysílání Apetýtu s Jarkou Eliášovou, ve kterém seznámí s osudy nebývale rozlehlého zámku. A také s lidmi kolem něj.
Speciální vysílání přímo ze zámku v Uherčicích se uskuteční v pátek 6. května od 10 do 12 hodin na vlnách Českého rozhlasu Brno, záznam si můžete poslechnout na webu i v aplikaci mujRozhlas. Zájemci, kteří si včas stihnou na správě zámku rezervovat prohlídku, mohou být přímo u toho.
Výjimeční proto budou i hosté. Zazní nejen „domácí paní“, kastelánka Alena Lysá. Ta vysvětlí mimo jiné, jak se na zámku podepsalo hlavně období po 2. světová válce, kdy jej znárodnění a poloha u hranic přeměnila v kasárna, věznici i zemědělské družstvo. A kdy dokonce záměrně bourali jednu z věží. Alena Lysá také prozradí, jaké je to na zámku žít.
Přijede i nestor tuzemských památkářů
Hostem vysílání se stane i Pavel Jerie. Ten ve svých 74 letech patří k nestorům tuzemských památkářů, dohlížel na obnovu mnoha míst včetně Českého Krumlova. V posledních letech přesídlil z Prahy do Telče, kde vzorově opravil jeden z domů. A odtud jezdí v barvách Národního památkového ústavu hlídat obnovu Uherčic.
U mikrofonu přivítáme i bývalou kastelánku Evu Štěpánovou, která uvnitř s manželem Františkem strávila více než 20 nelehkých let, kdy Uherčice čekaly na podporu.
Vysílání přiblíží i obnovovanou rozhlednu v Uherčicích, která má podobu umělé zříceniny. Stojí v někdejším zámeckém parku a je nejstarší na Moravě, o rok překonává i lednický minaret.
V centru památkově zajímavého regionu
A ani to není vše, protože Uherčice jsou sice v zapomenutém konci Moravy, ale v nádherné krajině pro výlety a turistiku. A není to jen Národní park Podyjí a Vranovská přehrada. Na dosah je hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina Cornštejn, města Dačice, Slavonice, Jemnice a jen o kousek dál i Jaroměřice nad Rokytnou a Telč. Takže dorazí i někteří „sousedé“.
Každopádně už teď si jde vyzkoušet malý rozhlasový kvíz věnovaný Uherčicím. Ten je specifický tím, že každou správnou odpověď odmění zajímavostí k tématu. A ať je výsledný počet bodů jakýkoli, závěrečné hodnocení obsahuje další zajímavosti – tudíž se vyplatí si kvíz vyzkoušet i vícekrát!
Historie Uherčic v kostce
- První zmínka o Uherčicích pochází z roku 1310, ovšem v roce 1493 král potvrzuje Lipoltovi Krajíři vlastnictví vsi. Jeho gotická tvrz později zažila renesanční přestavbu.
- Za rodu Streun von Schwarzenau se zámek jasně rozdělil, jeho části dostaly ráz hospodářský, společenský a soukromý. Za nich i za následujících majitelů se zámek mění, stává se ojedinělý svou interiérovou výzdobou.
- Poslední soukromí majitelé Collaltové zbudovali roku 1802 v severním křídle honosný Banketní sál. Na konci 2. světové války však o Uherčice přicházejí. Na zámku se střídá státní statek, pohraniční vojsko a krátce i nápravné zařízení.
- Roku 1979 přebírá uherčický zámek se všemi omezení spojenými s objektem v pohraničním pásmu Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, roku 1987 Jihomoravské muzeum ve Znojmě a roku 1995 ho dostává do správy památkový ústav. Odhad cen nutných oprav roste, nyní přesahuje miliardu korun.
Související
-
Restaurátoři a dělníci opustili zámek Uherčice. Opravili interiéry severního křídla i nádvoří
Po dvou letech skončila rekonstrukce severního křídla zámku v Uherčicích na Znojemsku. Stála 130 milionů korun. Opravený je vstup do zámku, arkádové chodby i Banketní sál.
-
Host Dne na Moravě: Alena Lysá
Donedávna nejzničenější zámek Moravy prokoukl. Do Uherčic na Znojemsko sice nezamířila potřebná více než miliarda korun, ale i těch nedávných 130 milionů korun je tam znát.
-
Kovářova kobyla nemůže být bosá, říká nestor památkářů. I když to znamená hledat v bazarech
Je památkovým garantem obnovy Národního muzea, zámků v Telči či v Uherčicích. Nestor tuzemských památkářů Pavel Jerie ale dokázal sám vzorově opravit dům, ve kterém žije.
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
