Petice proti semaforům. Řidiči dopravního podniku si stěžují na špatně průjezdné Brno

Řidiči a odboráři Dopravního podniku města Brna kritizují nastavení semaforů ve městě. Po dvou letech nespokojenosti kvůli tomu začali sepisovat petici. Žádají v ní, aby magistrát nechal přeprogramovat signalizaci v křižovatkách pro rychlejší průjezd hromadné dopravy. Brno má takové semafory na 159 křižovatkách a tvrdí, že většina preferuje MHD před auty. Podle šoférů dopravního podniku to nejde poznat a situace se naopak zhoršuje.

„Když člověk jezdí nějakou tu linku, tak jezdí celý den přes ty samé semafory. A večer by člověk chtěl, když už není žádný provoz, aby Brno mohl trochu profičet, protože se k večeru zkracují jízdní doby, ale ty semafory pořád fungují stejně, ať je provoz, nebo není, což absolutně nedává smysl,“ kroutí hlavou řidič tramvaje a člen petičního výboru Dominik Doubek.

Popisuje konkrétní příklad na Moravském náměstí u křižovatky mezi parky, kde se kříží tramvajové trati. Tam podle něj semafor dřív fungoval do večera a pak byl vypnutý. Teď řídí dopravu nepřetržitě.

„Ironií je, že tady dole je semafor na Kolišti, když jede šalina od Dětské nemocnice, tak někdy o půl jedenácté se tu semafor vypne. Na malém městském okruhu. Ale na Moraváku, kde není v noci žádný provoz a je tu omezená rychlost na 30 kilometrů v hodině, tak tu běží,“ podivuje se Doubek.

Řidičům došla trpělivost

Řidičům podle něj po pár letech stížností a bezvýsledné snahy situaci řešit došla trpělivost. V petici upozorňují, že kvůli tomu pak mají kratší pauzy na konečných, že zastavování a rozjíždění zejména tramvají je hlučné a taky stojí víc peněz, protože se spotřebuje víc energie.

Doubek takové situace několik měsíců natáčí kamerou. Videa, jak v noci přijíždí k často prázdným křižovatkám a čeká na zelenou, zveřejňuje na YouTube na účtu Dobrovolný šalinář. „Na Táboře u SONO Centra, Jugoslávská nebo Klusáčkova, tam jsou ty semafory taky nesmrtelné,“ vyjmenovává řidič. V jednom z videí popisuje, jak by měl tramvají z České na Šilingrovo náměstí jet 2 minuty, což se mu podle něj povedlo asi jednou nebo dvakrát.

V Brně je 159 křižovatek s takovými semafory. Město do jejich modernizace ročně posílá desítky milionů korun a chlubí se pravidelně tím, že umožní snazší průjezdy vozů MHD nebo hasičů a záchranky. Nastavení signalizace má na starosti městská firma Brněnské komunikace. Ta říká, že na 130 křižovatkách je preference MHD daná.

Absolutní preference DPMB není možná, tvrdí správci semaforů

„Preference je udělena na základě požadavků z vozidel MHD. Preference je vždy doladěna na místě přímo pro každou křižovatku, řízenou světelným signalizačním značením. Preference je udělována tramvajím, trolejbusům a autobusům dle specifických požadavků Dopravního podniku města Brna. V poslední době bylo takto řešeno značení na Šilingrově náměstí, kde byl proveden významný zásah do logiky řízení. Absolutní preference DPMB je z dopravního hlediska, při počtech vozidel MHD, nereálná. Zároveň by to významně omezilo preferenci vozidel Integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.

A potvrzuje taky, že přibývá semaforů s nepřetržitým provozem, na které si řidiči dopravního podniku stěžují nejvíc. „Jedná se o křižovatky s délkami přechodů delšími než umožňuje dnešní platná legislativa. Proto zástupci Odboru dopravy Magistrátu města Brna na základě posouzení Dopravního inspektorátu Policie České republiky stanovují dobu provozu v každé takové lokalitě, kde zároveň došlo k obměně technologií světelného signalizačního značení v posledních dvou letech, na celodenní režim,“ dodává Navrátilová.

Důvodem je bezpečnost chodců i řidičů, jak zdůrazňuje policie. „Na tuto problematiku je dobré se podívat z několika rovin. Některé z křižovatek mají být ze zákona obsluhovány semafory. Jsou to takové křižovatky, kde se střetávající ulice s více jízdními pruhy. Třeba Dornych, Zvonařka, Sportovní ulice. Důležitým aspektem je taky bezpečnost chodců. To znamená chodci, i když v noci přechází složité křižovatky, tak je pamatováno na jejich bezpečnost. A obecně taky platí, že změna režimu křižovatky je pro řidiče zrádná. Oni jsou ze setrvačnosti zvyklí na to, že je tam semafor a když nefunguje, tak ani nevnímají dopravní značení a na těchto křižovatkách dochází poměrně často ke kolizním situacím,“ objasňuje stanovisku policie její mluvčí Bohumil Malášek.

Úryvek z vyhlášky, která stanovuje technické požadavky pro přechody pro chodce:

Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace

2.0.1. Přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat nejvíce přes dva protisměrné jízdní pruhy nebo-li přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci. Přechod pro chodce přes dva souběžné jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo nebo vpravo se připouští. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu mezi jeho obrubami v ose přecházení 6500 mm. U změn dokončených staveb se na stávajících přechodech může tato hodnota zvýšit až na 7000 mm. Uvedené požadavky platí obdobně také pro místa pro přecházení.

2.0.2. Přechody pro chodce řízené světelnou signalizací se navrhují vždy přes dva nebo více jízdních pruhů. Na nově navrhovaných komunikacích je největší délka neděleného přechodu pro chodce se světelným řízením mezi jeho obrubami v ose přecházení 9500 mm. V odůvodněných případech se u změn dokončených staveb v zastavěném území může tato hodnota zvýšit až na 12000 mm a na komunikacích s nezvýšeným tramvajovým pásem až na 17000 mm.

2.0.3. Pro zkrácení přechodů pro chodce na přípustnou délku se použijí opatření odpovídající příslušným normovým hodnotám. Prodloužení délek přechodů pro chodce nejvíce o 1000 mm se připouští jen tam, kde je odůvodněno obalovými křivkami, úhlem napojení vedlejší komunikace nebo šířkou jízdních pruhů. Dopravní značení se provádí podle jiného právního předpisu.

DPMB: Věříme, že najdeme kompromis

Podle Brněnských komunikací jsou semafory nastavené po dohodě s dopravním podnikem. Dopravce ale naznačuje, že by si představoval lepší preferenci MHD. „Preference MHD je pro organizaci efektivní veřejné hromadné dopravy klíčová. I proto je zakotvena v řadě oficiálních dokumentech schválených městem Brnem. Vnímáme, že je intenzita dopravy na území města za poslední léta několikanásobně narostla, ale věříme, že se společným úsilím podaří najít vhodný kompromis tak, aby i nadále byla MHD v Brně preferována,“ odpovídá mluvčí podniku Barbora Doležalová na dotaz, co si firma o petici svých řidičů myslí.

Aut registrovaných na území Brna rok od roku přibývá, je jich ale víc: nepočítá se totiž s firemními auty registrovanými v jiných krajích.

Zdroj: Ročenka dopravy 2020, str. 19

A taky brněnský magistrát ujišťuje, že preferenci hromadné dopravy podporuje. Ale má to úskalí. „Preference je ve městě Brně rozvíjena od začátku tohoto tisíciletí, v projektu došlo k obměně technologie pro přenos signálů z vozidel do světelně řízených křižovatek. Odbor dopravy preferenci MHD podporuje. Další úprava preferencí MHD je obtížná vzhledem k častému křížení různých druhů MHD v křižovatkách a k vysoké intenzitě ostatní dopravy na hlavních trasách,“ říká mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

Strategické sliby z roku 2018

Přitom právě preference hromadné dopravy přitom má vést k tomu, aby jí lidé dávali přednost před auty a snížili tak provoz v ulicích. V roce 2018 to zastupitelé Brna schválili v plánu udržitelné městské mobility.

V dokumentu se na několika stranách píše, že je nutné preferenci průjezdu MHD podporovat. A že strategickým cílem je do roku 2030 zrychlit veřejnou dopravu o 15 procent. Řidiči dopravního podniku nemají pocit, že by k tomu docházelo.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související