Páteční Noční linka: V nejméně vhodnou chvíli

13. prosinec 2024

Když poprvé v životě překročíte povolenou rychlost a zrovna v tu chvíli projíždíte měřeným úsekem. Když vás s partnerem v intimní chvíli vyruší potomek slovy „mami, já mám žízeň“. Nebo když zapomenete vypnout zvonění svého telefonu a uprostřed divadelního představení vám zavolá kamarádka kvůli receptu na vanilkové rohlíčky…

Co ještě se může přihodit v nejméně vhodnou chvíli (a co to může mít za následky) jistě přidají do skládanky dnešní Noční linky její posluchači. Na telefonu 731 800 900 bude na vaše příběhy čekat Borek Kapitančik. Psát můžete i do webového formuláře nebo na e-mail linka@rozhlas.cz.

YVETA|Zdravím, pane Borku a Nespavci. Není to můj příběh, ale mé kamarádky. Odjela na návštěvu se svým 18ti měsíčním synkem na Moravu k babičce. Po týdnu za nimi přijel i její manžel a jak to tak bývá nemodlili v přesvědčení, že syn spí. Ten najednou zvedl hlavičku, usmál se řekl jen táta. A spal dál. Druhý den šli na procházku a zastavili se v hospodě, aby se pozdravili s kamarády a ukázali jakého mají šikovného kluka. Pyšný táta chtěl předvést, co kluk umí a tak ho začal zpovídat: jak dělá pejsek – haf, kočička – mňau, koza - mé a najednou chlapečkovi zasvítila očka, opřel se mámě o ramena a začal funět a pak prohlásil TÁTA. Dobou noc.
Daniela z Prahy |Vážený Borku, milí posluchači. Vlastně nevím, zda se vůbec sluší tento příběh do linky psát. Ale opravdu jsem se jen jednou v životě ocitla v momentě, kdy bych se raději viděla sto sáhů pod zemí, ačkoliv jsem za nic nemohla. Na počátku sedmdesátých let jsem jela na služební cestu a byla ubytována s kolegyní z jiného kraje, s níž jsme se znaly povrchně. Večer probíhal ve známém brněnském hotelu a ve vinárně se hrálo a tančilo. Šla jsem si o půlnocí lehnout. Po druhé hodině v noci mě vyrušil rámus. Kolegyně si přivedla na pokoj náhodného nápadníka. Hlavu jsem zaryla do polštáře a dělala že tvrdě spím. Byla to hrozná noc a byla jsem ráda, že jsem v sedm z pokoje vycouvala a kolegyně ráno na poradu vůbec nedorazila. Za pár dnů mi přišel balíček s omluvným dopisem a krásným kávovým hrníčkem, který mám dodnes schovaný. Kdykoliv se na něj podívám, tak si vzpomenu na divokou noc jedné jinak vzorné manželky a matky. Po čase mi řekla: Až ti bude pětačtyřicet, tak to pochopíš. Žel, nepochopila jsem to ani v osmdesáti, ale proti gustu žádný dišputát. Byla jsem holt v nevhodnou chvíli na nevhodném místě. Krásný adventní čas. Daniela
Jana|Dobrý večer všem. Já byla na vesnici u dobrovolných hasičů, je to tedy dávno, ještě jsem byla mladá. Měli jsme cvičení, přijelo hasičské auto, my jsme tam všichni museli naskočit, bylo to ve velkém spěchu, chtěli jsme samozřejmě vyhrát. Tak jak jsme se tam rychle hrnuli, tak jednomu z těch hasičů jsem nedopatřením sáhla, kam jsem neměla, no a on jenom povídá: tak tam, co dáváš ruku, to není držadlo.
EVA Z LITVÍNOVA|DOBROU NOC PŘEJI VŠEM I VÁM PANE BORKU.KRÁSNÝCH 16 LET,TMA,Z ČAJŮ MĚ DOPROVÁZEK KLUK.JEHŽE JSME MUSELI PROJÍT KOLEM DOMU MÉHO STRÝCE.ALE PŘED VRATY STRÝC S BATERKOU OPRAVOVAL AUTO.SPARTAKA.TAK ŽE PROJDEM POTICHOUČKU,ON SI SVÍTIL DO MOTORU,TAK NÁS ANI NEUVIDÍ.A KDYŽ JSME BYLI UŽ BLÍZKO,TAK MU TA KAPOTA SPADLA NA HLAVU.JÁ VÝBUCH SMÍCHU A PROZRAZENO. ZVLÁŠTNÍ,CO TYHLE NOČNÍ LINKY VŠE PŘIPOMENOU.DÍKY ZA NĚ I OŽIVENÉ VZPOMÍNKY :)
Adriena |Dobrý večer, dostali jsme lístky na koncert Helena Mullera, seděli jsme v první řadě, členové orchestru už byli připraveni, přišel pan dirigent a já jsem měla nový mobil a chtěla si natočit jejich znělku. Zrovna, když pan dirigent zvedl ruce, já zmáčkla něco, co začalo hrát nějakou skladbu. Pan dirigent se otočil a řekl, "ale tady už nějaká hudba hraje". A já v tom šoku jsem ten mobil nemohla vypnout. Manžel na mě volal "vypni to"! Ale mobil hrál dál, až nějaký soused mě to vypnul. Ale to už se smál celý orchestr. Tak jsem se omluvila, ale nejraději bych tam ani nebyla. Zdravím všechny posluchače i Vás pane Borku. Adriena
Alena|Píchlo mne za krkem, absolutně jsem se nemohla pohnout, tak jsem se pracně oblékla a jdu na polikliniku, na rehabilitační oddělení. Bylo to 10. října. Zaklepu a říkám sestřičce, co se mi stalo, ona vezme notýsek a říká: tak nejbližší vhodný termín máme na 8. ledna.
INKA|Stalo se to v době, kdy jsem byla v práci velmi vypjatá. Zavolal člověk ze sesterské firmy a chtěl po mně vyřídit nějakou nelegální transakci, já jsem vztekle bouchla do opěradla kancelářské židle, dokonce jsem ze sebe vypustila sprostá slova, a tak jsem si zlomila zápěstí..Přesto mám dobrý pocit, že jsem si udržela svůj kredit....
Jarka|Dobrý večer v nejmeně v hodnou chvíli je právě nyní vánoce adventní akce moc jsem se těšila na betlémy koncerty jarmarky a co nic ale zato zapal plic a kontrola 6. ledna tak krasné vánoce a hodně zdraví všem preje JARKA z or . hor
Bedřich |Dobrý večer když jedeme autem do Penny Market Zrovna jsme skoro doma jenomže nikdo volá strejda Prosím tě já bych potřeboval koupit cukr to docela Naštve protože kdyby to řekl o trochu dříve dobrou noc
Blanka|Dobrý den,zdravím vás a všechny divadle kde ucinkoval Petr Štěpanek se svou manželkou Zlatou a asiv polovině mi zazvonil telefon, který jsem zapoměla vypnout. Zrovna když mluvili o tom,že se jim toto v na divadle stává. On ale klidně řekl: No, vidíte,jako kdyby jsme byli domluvení,klidně si to vyřiďte. Bylo mi trapně a jako naschvál mi nešel telefon vypnout. No, samozřejmě se na mně lidi otáčeli . Někdo se i zasmál včetně p. Zlaty . Tak to se mi opravdu nikdy ještě bestalo. Mějte se hezky. Zdraví Blanka z Přeloučska.
franz|slovo siesta pochází ze španělštiny, je odvozeno z latinského hora sexta (šestá hodina, rozumí se šestá hodina dne čili poledne) a v podstatě znamená pauzu uprostřed dne. Siesta je tradiční denní spánek v jižních krajích, ve Středomoří, ve Španělsku, a díky španělskému vlivu i v mnoha zemích Latinské Ameriky., a to je ten zakopaný pudl, včera jsem spokojeně , tak jak je mým pravidlem , v poledne se natáhl a ihned jsem zabral, co čert nechtěl, byl jsem probuzen klepáním na vstupní dveře, no holt můj kamarád se rozhodl, že půjde na špacír a potřebuje společnost, tak se tedy stalo, dnes jsem byl opět přerušen v mém rozjímání, to zase zvonil zákazník, výřídil jsem a znovu zabral, po dvaceti minutách telefon opět, to zase má spolužačka, mám problém s pc, poradil jsem a já kostatuji, podáš prst a nenechají ti ani vychutnat tu siestu, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, závěr, dnes jdu brzy spát, co když mne opět někdo snad i v noci zbudí
posluchačka jedna z mnoha :-)|Ještě před svatbou dělal všechno pro to abych byla spokojená. Pak ale mu stačilo když má kolem uklizeno, navařeno a neznal nic jiného než práci. V zaměstnání a doma na počítači pokračoval. Manželské radovánky? Stačí jednou za rok... Byli jsme ještě stále mladí. Konečně nastal ten radostný den, kdy si udělal v práci pauzu a zjistil že má doma manželku která asi něco očekává.... Tak dobře, odpolední setkání v ložnici jsme si užívali a v tom nejlepším....do ložnice nakoukl děda. Měl totiž klíč od našeho bytu, protože nám předtím zaléval kytky když jsme byli na dovolené. Ale ne že by nenápadně couvl a později se omluvil, začal se se chechtat na celé kolo. Doma pak událost dával k dobru řádně vyšperkovanou. A já jsem musela zase rok čekat.... :-(

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.