Odlitek ruky Charlotty Masarykové jsem si vezla v batůžku, přiznává ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně
Historička Irena Chovančíková je ředitelkou Masarykova muzea v Hodoníně, které letos slaví sto let od svého vzniku. Co se chystá v muzeu (nejen) ke stoletému výročí?
„Profesionální deformace u mě funguje. Když třeba plánuji dovolenou, tak sice beru ohled na ty, kteří jedou se mnou, ale většinou to odnese manžel. Ale snáší to statečně, myslím, že už si za ty roky zvykl, ostatně v rodinách kolegů to bývá podobné. Jsou to srdcaři, potkávám opravdu vynikající lidi, se kterými je radost pracovat,“ říká s úsměvem předsedkyně Asociace muzeí a galerií.
Čtěte také
Jak obtížné je vytvořit stálou expozici nebo jednorázovou výstavu? „Když zpracováváte jakýkoliv scénář k výstavě, bývá vždycky jedno z hlavních dilemat, že chcete určitý sbírkový předmět vystavit co nejatraktivněji, aby z toho návštěvník něco měl. Přemýšlíte o tom, jak ho dostat do souvislostí, protože velká část předmětů v muzeích nebyla původně určena k vystavování, ale k jinému používání. Jsou svědky nějakých uplynulých činností, jevů nebo situací. Zároveň je ale důležité, aby byl co nejvíc ochráněn. Nemyslím jenom poškození nebo krádež, ale některé předměty jsou náchylné na světlo, jiné třeba na změny teploty a vlhkosti vzduchu.“
Čtěte také
Masaryk nebyl v každém dějinném období kladně přijímanou osobností. Mnoho autentických připomínek jeho každodenního života se nedochovalo, proto je pro muzeum každý přírůstek cenným exponátem. „Když jsme tvořili sochu Masaryka v životní velikosti, měli jsme jako předlohu jeho oblek, který následně patřil rodině lánského zahradníka, pana Krejzy. Máme i klobouk, který nám darovaly Masarykovy vnučky.“
Setkání s rodinnými příslušníky je podle Chovančíkové vždy silným zážitkem. „Vzpomínám ráda na dobu, kdy jsem v muzeu začínala. Seznámili jsme se tenkrát s posledním osobním asistentem Jana Masaryka, panem Sumem, ten dokázal vnést dobrou náladu a noblesu. On zprostředkoval to, že jsme dostali klavír Charlotty Masarykové.
Pak jsem získala i odlitek její ruky – jako dárek od prezidentovy vnučky, osobně při návštěvě u ní. Dneska už bych to samozřejmě neudělala, ale když jsem tenkrát odlitek dostala, vezla jsem jej domů v batůžku na zádech, byl to zážitek. Dobře to dopadlo a je vystavený. K takovým setkáním už nikdy nedojde.“
V čem vidí Irena Chovančíková budoucnost muzejnictví? Jak probíhá Národní soutěž muzeí a co prozradí o přípravách na další ročník celorepublikového Festivalu muzejních nocí? To uslyšíte v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Putování životem Tomáše Garrigua Masaryka nabízí stálá expozice muzea v Hodoníně
Rodištěm Tomáše Garrigua Masaryka je jihomoravský Hodonín a právě tam je také muzeum, které nabízí v ucelené koncepci celý jeho život. Od narození až po smrt.
-
Po Masarykovi už do Lán nikdo tolik nejezdil, říká ředitelka Muzea TGM v Rakovníku
Lány jsou od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Jejich klenotem je barokní zámek s krásně upraveným anglickým parkem. A také rozlehlá obora.
-
Riskovala úplně všechno. Osudové ženy: Charlotta Garrigue-Masaryková
Nejdříve za sebou nechala celý svůj známý svět. Stala se družkou Masaryka, kterého nemohla moc znát. Ale jen díky ní Masaryk objevil směr a cíl vlastního života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.