Od Jadranu po Balt. Vypravte se do Muzea Brněnska poznávat Jantarovou stezku

15. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jantar na pláži u Baltského moře

Lidé putovali krajinou odpradávna, vydejme se proto společně po jejich stopách a připomeňme si prastaré cesty. Zejména legendární Jantarovou stezku, která vedla kdysi od Jadranu po Balt a jejíž trasa protínala i Moravu.

Již v době kamenné lidé putovali napříč Evropou. Vytvořili si tak postupně hustou síť cest a stezek, které prostupovaly divokou přírodou. „Důvodem takového pohybu dávných Evropanů byla především cesta za surovinou, nedostupnou v jejich bydlišti,“ vysvětluje archeoložka z Muzea Brněnska a kurátorka výstavy CESTY. Tisíc let putování krajinou, Klára Sovová. Ať už se jednalo o pazourek, ceněnou sůl či vzácný jantar, byli schopni v nepřístupném terénu překonávat pěšky za pomoci zvířat, později s vozy, velké vzdálenosti.

Výstava CESTY. Tisíc let putování krajinou je k vidění v památníku Alfonse Muchy v Ivančicích do 29. srpna 2021.

Vynález vozu usnadnil cestování, ale také vyvolal nutnost alespoň základní údržby cest a jejich zkvalitňování. „Nejednalo se o silnice v dnešním slova smyslu. Většinou si je můžeme představit jako úvozové cesty, polní cesty, které byly přirozeně vedeny terénem. Pouze v obtížnějších oblastech se musely upravovat dlážděním či zpevňovat kameny. Dokladem čilého obchodu mezi evropským obyvatelstvem na přelomu našeho letopočtu je legendární Jantarová stezka, která spojovala Baltské moře s jižní částí, zejména s Itálií a Řeckem. Název je odvozen od vzácné šperkové suroviny, která se hojně těžila právě u Baltu a byla žádaná po celé Evropě. Ale po stezce se převážela i keramika, sůl, látky a další komodity.

Jantar

Tato dávná komunikace vedla přes Polsko k nám, kde procházela Moravskou bránou, podél Dunaje a dále na jih Evropy. Významnou částí její trasy na našem území bylo Brněnsko. Mezi tehdejší záchytné body pro obchodníky patřilo hradisko Obřany, se stezkou souvisela pravděpodobně i pověstmi opředená svatyně Býčí skála či Horní Heršpice. Zde byl objeven hrob dítěte, pohřbeného společně s dospělým mužem a u nich se našel náhrdelník, který se dá považovat za symbol Jantarové stezky. Každý komponent šperku totiž pochází z jiné části Evropy. Dokladem pobytu dávných Evropanů na našem území je i římský pochodový tábor v Modřicích nebo hradisko Réna u Ivančic. Právě tam byl nedávno odkryt unikátní laténský depot, sestávající z amuletů.

„Jantarovou stezku si ale nemůžeme představit jako jednu širokou cestu. Spíše to byla celá síť, velice spletitá komunikace, sestávající z různých částí, odboček, stezek a objížděk. Lidé si tak částečně mohli svou cestu vybrat s ohledem na okolnosti, například nepříznivé počasí či potyčky v dané oblasti,“ vysvětluje Klára Sovová.

Putování silně ovlivňovalo krajinu a trasa využívané stezky měla významný dopad na osídlení. Na každé takové obchodní stezce vznikala opevněná sídla, která ji udržovala, vybírala poplatky, stávala se centrem obchodu, ale i odpočinku pro putující obchodní karavany a na cestě často zajišťovala i vyšší bezpečnost a ochranu před lapky.

„Jantarová stezka znamenala pro Moravu velký ekonomický přínos. Jantar si jednak obstarávaly bohaté vrstvy obyvatelstva, ale také se u nás zpracovával. Dokladem toho jsou objevené pozůstatky opevněného sídliště v Kuřimi,“ dodává Sovová.

Archeologie a technologie

Současní archeologové odkrývají staré stezky za pomoci řady moderních technologií. Mezi nejnovější patří takzvané lidarové snímkování krajiny. Konkrétní oblast se nasnímkuje a poté se ze snímku uměle odstraní všechny civilizační nánosy v krajině. Ve výsledku se vyrýsují různé objekty, tedy i historické, často velice robustní svazky cest, které lokalitu protínaly. Poté musí archeologové vyrazit do terénu a klasicky, nejčastěji s detektorem kovů, trasu doslova pročesat.

„Cenné nálezy nosí do muzea i lidé, kteří je – ať už náhodou či cíleně – objeví. Pokud se podaří najít něco zajímavého, artefakt by se měl zaměřit, vyfotit, případně zavolat odborníky, kteří si s ním poradí,“ doporučuje Klára Sovová. Jednotlivé objevy se zanesou do mapy a vznikají tak překvapivé souvislosti, které pomohou okrýt třeba další úsek historické cesty.

autor: Jarka Eliášová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...