Od Jadranu po Balt. Vypravte se do Muzea Brněnska poznávat Jantarovou stezku

15. červenec 2021

Lidé putovali krajinou odpradávna, vydejme se proto společně po jejich stopách a připomeňme si prastaré cesty. Zejména legendární Jantarovou stezku, která vedla kdysi od Jadranu po Balt a jejíž trasa protínala i Moravu.

Již v době kamenné lidé putovali napříč Evropou. Vytvořili si tak postupně hustou síť cest a stezek, které prostupovaly divokou přírodou. „Důvodem takového pohybu dávných Evropanů byla především cesta za surovinou, nedostupnou v jejich bydlišti,“ vysvětluje archeoložka z Muzea Brněnska a kurátorka výstavy CESTY. Tisíc let putování krajinou, Klára Sovová. Ať už se jednalo o pazourek, ceněnou sůl či vzácný jantar, byli schopni v nepřístupném terénu překonávat pěšky za pomoci zvířat, později s vozy, velké vzdálenosti.

Výstava CESTY. Tisíc let putování krajinou je k vidění v památníku Alfonse Muchy v Ivančicích do 29. srpna 2021.

Vynález vozu usnadnil cestování, ale také vyvolal nutnost alespoň základní údržby cest a jejich zkvalitňování. „Nejednalo se o silnice v dnešním slova smyslu. Většinou si je můžeme představit jako úvozové cesty, polní cesty, které byly přirozeně vedeny terénem. Pouze v obtížnějších oblastech se musely upravovat dlážděním či zpevňovat kameny. Dokladem čilého obchodu mezi evropským obyvatelstvem na přelomu našeho letopočtu je legendární Jantarová stezka, která spojovala Baltské moře s jižní částí, zejména s Itálií a Řeckem. Název je odvozen od vzácné šperkové suroviny, která se hojně těžila právě u Baltu a byla žádaná po celé Evropě. Ale po stezce se převážela i keramika, sůl, látky a další komodity.

Tato dávná komunikace vedla přes Polsko k nám, kde procházela Moravskou bránou, podél Dunaje a dále na jih Evropy. Významnou částí její trasy na našem území bylo Brněnsko. Mezi tehdejší záchytné body pro obchodníky patřilo hradisko Obřany, se stezkou souvisela pravděpodobně i pověstmi opředená svatyně Býčí skála či Horní Heršpice. Zde byl objeven hrob dítěte, pohřbeného společně s dospělým mužem a u nich se našel náhrdelník, který se dá považovat za symbol Jantarové stezky. Každý komponent šperku totiž pochází z jiné části Evropy. Dokladem pobytu dávných Evropanů na našem území je i římský pochodový tábor v Modřicích nebo hradisko Réna u Ivančic. Právě tam byl nedávno odkryt unikátní laténský depot, sestávající z amuletů.

„Jantarovou stezku si ale nemůžeme představit jako jednu širokou cestu. Spíše to byla celá síť, velice spletitá komunikace, sestávající z různých částí, odboček, stezek a objížděk. Lidé si tak částečně mohli svou cestu vybrat s ohledem na okolnosti, například nepříznivé počasí či potyčky v dané oblasti,“ vysvětluje Klára Sovová.

Putování silně ovlivňovalo krajinu a trasa využívané stezky měla významný dopad na osídlení. Na každé takové obchodní stezce vznikala opevněná sídla, která ji udržovala, vybírala poplatky, stávala se centrem obchodu, ale i odpočinku pro putující obchodní karavany a na cestě často zajišťovala i vyšší bezpečnost a ochranu před lapky.

„Jantarová stezka znamenala pro Moravu velký ekonomický přínos. Jantar si jednak obstarávaly bohaté vrstvy obyvatelstva, ale také se u nás zpracovával. Dokladem toho jsou objevené pozůstatky opevněného sídliště v Kuřimi,“ dodává Sovová.

Archeologie a technologie

Současní archeologové odkrývají staré stezky za pomoci řady moderních technologií. Mezi nejnovější patří takzvané lidarové snímkování krajiny. Konkrétní oblast se nasnímkuje a poté se ze snímku uměle odstraní všechny civilizační nánosy v krajině. Ve výsledku se vyrýsují různé objekty, tedy i historické, často velice robustní svazky cest, které lokalitu protínaly. Poté musí archeologové vyrazit do terénu a klasicky, nejčastěji s detektorem kovů, trasu doslova pročesat.

„Cenné nálezy nosí do muzea i lidé, kteří je – ať už náhodou či cíleně – objeví. Pokud se podaří najít něco zajímavého, artefakt by se měl zaměřit, vyfotit, případně zavolat odborníky, kteří si s ním poradí,“ doporučuje Klára Sovová. Jednotlivé objevy se zanesou do mapy a vznikají tak překvapivé souvislosti, které pomohou okrýt třeba další úsek historické cesty.

autor: Jarka Eliášová
Spustit audio

Související