Hostýn je nejvýše položené poutní místo na Moravě. Kdysi z něj Keltové hlídali Jantarovou stezku
Kopec Hostýn nedaleko Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku, je známým poutním místem. Vévodí mu Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Stavba s kopulí dokresluje panorama Hostýnských vrchů a je vidět široko daleko. Byla postavena v nadmořské výšce 718 metrů a na Moravě je to nejvýše položená stavba tohoto druhu. Samotný Hostýn má nejvyšší bod 735 metrů nad mořem.
Místo je spojováno hlavně s křesťanstvím a z jeho historie se určitě nejčastěji připomíná pověst o zázračném zachránění lidí Pannou Marií při vpádu Tatarů. Podle legendy bleskem zapálila tatarské ležení. Blesky metá i unikátní socha Panny Marie, která je umístěna v bazilice nad hlavním oltářem.
Hostýn je také velice významnou archeologickou lokalitou. První zmínka o něm pochází z poloviny 16. století a píše se v ní ještě o Hoštejnu. Pozdější archeologické nálezy ovšem potvrdily, že přibližně dvě stě let před naším letopočtem se v místě usadili Keltové. Na Hostýně byla vždycky voda, proto mohli na jeho vrcholu založit sídliště. Navíc to bylo i bezpečné místo, vrchol kopce už byl obehnán mohutným ochranným valem.
Co mají společného Žabinec, Rákoš nebo Pravěk? Velehrad i Modrou zdobí nové rybníky, navazují na církevní tradice
Konventní, Žabinec, Hráz, Pravěk, Rákoš nebo Grymův . To jsou názvy obnovených nebo nově vybudovaných rybníků v obcích Velehrad a Modrá na Uherskohradišťsku.
Vybudovali ho lidé asi 1500 let před naším letopočtem. Zajímavá je technika, kterou zeď stavěli. Údajně nanosili hromady kamení, prosypali je hlínou a tu potom vypálili. Postup opakovali ještě v několika vrstvách. Kamenný val se tím dokonale zpevnil. V 19. století si valu všimnul církevní historik Béda Dudík a zjistil, že měřil 1825 m a byl místy přerušen, tam byly brány.
Stavba kopírovala terénní nerovnosti, proto byla v některých úsecích údajně až 13 metrů široká a 15 metrů vysoká. Val na Hostýně je viditelný dodnes. Keltové z valu vybudovali opidum a z této pozice mohli kontrolovat pohyb na Jantarové stezce, která krajem procházela.
Keltské období je podle badatelů nejslavnější érou prehistorického osídlení Hostýna. Dodnes nalézají pozůstatky jejich činnosti. Kromě typické keramiky i jantarové šperky, přesleny z tkalcovských stavů a dokonce i základy chatrčí. Dochovala se i malá keltská vodní nádrž. Původně to bylo místo s více prameništi. Teprve až koncem 17. století byla kolem upraveného hlavního pramene postavená vodní kaple se sklepem.
Do něho se jímala voda a volnými výtoky pak odtékala zpátky do přírody. Když se na začátku 20. století začal na Hostýně budovat nábožensko-ubytovací komplex, celé prameniště bylo postavené znovu a výtoky vody byly odděleny ve dvou etážích. V horní si poutníci nabírali vodu jako posvátnou, ve spodním patře si umývali nohy, protože většina z nich chodila na Hostýn bosky.
Vodní kaple je první významná památka, na kterou narazíte, pokud se na Hostýn vydáte pěšky z Bystřice pod Hostýnem. Cestou vás bude provázet typická zvuková kulisa – šumění stromů. Tu poutníci na začátku minulého století nezažili.
Kopec byl totiž holý, kolem byly jenom pastviny a louky. Teprve až s propagací Hostýna jako poutního místa se začalo zalesňovat a na vrcholu hory bylo vysázeno 22 tisíc stromů. Dnes jsou to už vzrostlí krasavci a šumí skoro pořád, protože na Hostýně je bezvětří doslova ojedinělý úkaz. Vítr tam nefouká pouze třicet dnů v roce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
