Oceňovaný zdravotní bratr: ve škole byl nejhorší aerobik

V oboru je jich tak málo, že většina pacientů váhá s tím, jak je oslovovat. Lze muži v uniformě zdravotníka říkat „sestři“? Marná práce, zdravotních bratrů, jak by měl nejspíš znít správný ekvivalent povolání zdravotní sestry, není mnoho.

A ještě méně se jich může chlubit titulem „Nejsestřička Sympatie“ jako Jakub Šesták z brněnské Fakultní nemocnice. Byl hostem Zuzany Plíškové v dopoledním Apetýtu a na přetřes přešlo samozřejmě i to, jaká oslovení používají pacienti, když vidí muže-sestru.

„Pacienti nám říkají všemi možnými způsoby: sestři, bratře, ale i pane doktore. U nás na oddělení máme všichni stejné oblečení, těžko se odlišuje, kdo je a kdo není lékař,“ konstatuje muž, který měl původně v plánu vystudovat i medicínu.

Přiznává, že při výběru školy sehrál v patnácti letech roli i fakt, že na ní studuje většina děvčat. Hlavní důvod byl ale mnohem méně veselý. „V té době mi onemocněl dědeček a já jsem si ho chtěl vyléčit. Myslel jsem si, že ze mě bude jednou lékař, co se nestalo. Viděl jsem, že pozice zdravotní sestry je také důležitá, že je vlastně takový ‚poloviční doktor‘, a tak jsem u toho zůstal,“ vypráví Šesták.

Zdravotní bratr Jakub Šesták v přirozeném prostředí|foto: Fakultní nemocnice Brno

Už při studiu střední školy si vybral práci na anesteziologicko resuscitačním oddělení, nazývaném ARO. „Byla to pro mě jasná volba. ARO má ty přístroje, pacienti tam jsou v ohrožení života. Je to takový záchranka v nemocnici,“ vysvětluje, co jej na oboru zaujalo.

Doma mohou být i ti, jejichž dýchání řídí stroj

Ocenění v soutěži nejlepších zdravotních sester dostal od veřejnosti, přesto jej ale pacienti v poslední době v nemocnici nevídají tak často jako dřív. Jakub Šesták se totiž na plný úvazek věnuje domácí umělé plicní ventilaci.

Jednoduše řečeno: pomáhá těm, kdo po úrazu nebo kvůli vážné nemoci nemohou sami dýchat a jsou napojeni na přístroj, aby mohli být doma. I když většina zdravých lidí zná tento přístroj, který dýchá místo pacienta, nejspíš z televize a v podobě obrovské krabice, moderní provedení je mnohem menší.

„Dnešní přístroje mají rozměry jako větší kniha. Pacient s ním může cestovat, létat letadlem i plavat v bazénu – i když samotný přístroj se samozřejmě namočit nesmí,“ popisuje možnosti umělé domácí plicní ventilace Jakub Šesták.

Možnost být v domácím prostředí je podle něj pro pacienty extrémně důležitá. Pobyt doma velmi pozitivně ovlivňuje jejich psychiku i celý zdravotní stav. Ať už jde o malé děti nebo dospělé.

Jakub Šesták se Zuzanou Plíškovou mluvil také o tom, jak moc znamená návštěva uzdravených pacientů nebo dopis od maminky dítěte, které díky modernímu přístroji nemusí žít v nemocnici. A také o pěti psech, které mají s manželkou doma.