Několikasettunový železný obr stojí na poškozeném mostě přes vodní nádrž Nové Mlýny

Provizorní most, který vypadá trochu jako železniční, tu nasouvá asi dvacítka chlapů. Dohlíží na ně Roman Daniel ze stavební firmy. „Tady je bezpodmínečné, aby to sedlo víceméně na centimetr. V okamžiku, kdybychom to přetáhli, tak nezbyde nic jiného, než ten naviják přestěhovat na druhou stranu a vrátit to o nějaký ten centimetr zpátky.“

Asi dvacítka dělníků se tu neobejde bez tažného zařízení nebo jeřábu. Stavbu ozařují silné zářivky a pod ruce si pracovníci svítí čelovkami. „Provizoria se obyčejně montují takto rychle, ale toto je svou velikostí, rozsahem a tím, že to je dvoupruhové těžké provizorium výjimečné.“

Železný mamut se posouvá po kolečkách. Podle Romana Daniela váží stovky tun, ale betonový most ho unese. „Ten masivní, železobetonový most, jeho hmotnost je v řádu tisíců tun. Ty podpěry jsou speciálně navrženy tak, aby se to zatížení přenášelo pouze do spodní stavby, do pilířů.“

Na most povedou z obou stran dva třicetimetrové nájezdy. Ty jsou zatím kamenité, v pásu mezi betonovými svodidly. „Bude to klasický asfaltobetonový povrch, tak jak je vlastně na stávající silnici 1/52. Bude tady 20 centimetrů asfaltu, takže co se týče komfortu, bude to víceméně úplně stejné.“

Maximálně třicetikilometrovou rychlostí budou jezdit řidiči až do roku 2020, kdy silničáři postaví nový betonový most. „V rámci přípravy jsme přišli na některá omezení, jako to, že od listopadu do března, kvůli hnízdění ptáků, tam nemohou probíhat žádné demoliční, ani zásadní stavební práce,“ uzavírá šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.