Nejdřív na poli, pak na škváře, dnes na přírodní i umělé trávě. FK Baník Dubňany letos oslavil stovku
Cyklus Století připomene historii fotbalového klubu FK Baník Dubňany. Jaké osobnosti se podílely na vzniku klubu a kteří hráči to dotáhli až do první ligy?
Kdybychom se ve fotbalové historii Dubňan na Hodonínsku vrátili o sto let zpět, ocitli bychom se na polích za obcí. Takové byly začátky místního klubu, který vznikl v roce 1924.
Po válce se pak dlouhá léta hrávalo na škvárovém hřišti. Dnes mají místní hráči k dispozici dvě hrací plochy – jednu s umělou trávou, která vznikla na místě původního škvárového hřiště, a jednu s trávou přírodní. Ta se nachází na místě bývalého sokolského stadionu.
Za stoletou historii prošla klubem celá plejáda hráčů, z nichž někteří se vypracovali až do prvoligových klubů. V roce stého výročí si místní připomněli toto jubileum Turnajem legend, na který dorazila i stará garda Sparty Praha nebo výběr okresu Hodonín.
Hlavní oslavy ale odsunula rekonstrukce šaten, která je zároveň dárkem pro dubňanské hráče. Největší fotbalové veselí ke sto letům, které pořádá Pavel Kuka, propukne v Dubňanech 7. června 2025. Na benefiční zápas přijedou legendy českého fotbalu, jako je Jan Koller, Tomáš Rosický nebo Karel Poborský.
Související
-
Před sto lety se začala psát historie sportovního klubu v Brně-Líšni. Ten vznikl v místním hostinci
Před sto lety se z Brna poprvé ozvalo nejen pravidelné rozhlasové vysílání, ale také píšťalky fotbalových rozhodčích. Fotbalový klub SK Líšeň slaví taky stovku!
-
Závod do vrchu z Brna do Soběšic se jel poprvé před sto lety, dnes se na trase prohání veteráni
Kulatou stovku letos kromě brněnské rozhlasu slaví také jihomoravské spolky, sdružení i akce. V seriálu Století se tentokrát věnujeme závodům do vrchu Brno–Soběšice.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
