Na Mendelově univerzitě testují nové možnosti chovu pstruhů. Výzkumem reagují na klimatické změny

Rostoucí teplota vody v létě působí problémy chovatelům pstruhů. Pomoci se jim teď snaží vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Na půdě školy začali odborníci testovat chovné systémy, které dokážou v nádržích bez ohledu na počasí udržet potřebný chlad a čistotu. Nová technologie se dá použít ve vnitřních i venkovních prostorách, založená je na nepřetržité recirkulaci vody.

„Čau ryby, snídaně! Krásně zobají… A teď ještě dalších 1200 ryb.“ Ondřej Malý se na Agronomické fakultě stará o chov pstruhů duhových. Poté, co ryby ráno nakrmí, musí se postarat o údržbu čtyř chovných nádrží. Celý systém je založený na nepřetržité recirkulaci vody.

„Vždycky je několik nádrží a k tomu jsou samostatné filtry. Takže voda běhá pořád dokola, dopouštíme jenom ztráty při čištění,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Jan Mareš.

Díky tomu, že vědci používají vodu opakovaně, dokážou efektivně kontrolovat její kvalitu i výši teploty. Pstruhům se nejvíc daří v chladné vodě, s teplotou kolem 16 stupňů. Recirkulační systémy umí zajistit takové podmínky celoročně, bez ohledu na okolní klima.

„Vlastně eliminují ten problém s nedostatkem vody, s kontrolou kvality vody. Navíc díky tomu, že je tam nějaká stabilní teplota v průběhu roku, tak ty ryby rychleji rostou, to znamená, rychleji dosáhnou tržní hmotnosti.“ Podle Mareše by recirkulační systémy mohly do budoucna nahradit klasické průtočné systémy, které jsou závislé na přírodním zdroji vody.

V Brně začali odborníci testovat chovné systémy, které dokážou v nádržích pro ryby udržet potřebný chlad a čistotu

„Výhodou průtočného systému jsou menší nároky na úpravu vody a menší investiční náklady. Nevýhoda je, že jsme celoročně odkázáni na zdroj kvalitní vody a ta voda, která jenom jednou proteče, tak samozřejmě když investujeme do její úpravy, tak ji využíváme jenom jednou.“

Teplota vody

Měnící se teplota vody v průtočných systémech působí problémy chovatelům hlavně v letních měsících. Komplikace ale můžou nastat taky v zimě. „V letním období není výjimkou teplota přes 22 nebo 24 stupňů, což už je teplota, kdy se ty ryby nemohou krmit. Takže chovatele to nějakým způsobem limituje. A zase v zimním období v těch systémech teplota klesá na teplotu kolem tří, dvou a půl stupňů. Ale ta intenzita příjmu potravy není taková.“

Výskyt léčiv ve vodě

Kromě samotných systémů testují vědci například také to, jak ryby snáší výskyt léčiv ve vodě. Imunitu pstruhů se snaží odborníci podpořit přidáním probiotik do krmných směsí. Veškeré poznatky pak vědci plánují shrnout v přehledném manuálu, který má sloužit přímo chovatelům.

„Smysl toho výzkumu je pomoci chovatelům zlepšit podmínky chovu a standardizovat kvalitu toho produkovaného rybího masa tak, aby zákazníci, vždycky když přijdou, tak měli kvalitu, kterou požadují.“

Zájem o chov pstruhů v Česku dlouhodobě roste. Loni se vyprodukovalo zhruba tisíc tun těchto ryb.

autor: Ivana Chatrná
Spustit audio

Související