Luleč si nechala zpracovat koncepci opatření pro zadržení vody v celém katastru obce

V Česku vzniká síť dobrovolníků, kteří se snaží napravit krajinu tak, aby lépe odolávala klimatické změně. Mapují terén a navrhují opatření na zadržování vody, omezení eroze a zachování úrodnosti půdy. Zapojit se můžou i úplní laici.

Zastřešuje je spolek Živá voda, který na to vypracoval jednotnou metodiku a školí desítky lokálních koordinátorů. Ti pak s dalšími spolupracovníky zpracovávají konkrétní projekty v místě svého bydliště. Pilotní projekt pro Moravu vzniká v Lulči na Vyškovsku.

„Tomu se říká rybníček, je to vlastně hasičská nádrž. Já jsem tady jako malý bruslil,“ ukazuje starosta Adam Majchrák zvolený za ANO pro Luleč jedno z míst, která v Lulči slouží k zadržení vody. Před pár lety ale rybníček vyschl.

Luleč na Vyškovsku se zapojila do projektu spolku Živá voda na zadržování vody v krajině. Na snímku starosta Adam Majchrák

„V posledních letech zaznamenáváme od občanů úbytky ve studních. A srážky byly rychlé – napršelo velké množství vody, někomu to způsobilo i škody, zase to odteklo a za dva dny bylo opět sucho.“ Vhodná opatření proti suchu hledal s různými projektanty několik let. Ucelenou koncepci ale nabídl až spolek Živá voda s projektem Živá krajina.

„Cílem projektu je zmapovat krajinu, vycházet z reálné situace. Podívat se i na historické mapy a na základě těchto informací potom navrhnout soubor opatření, která by se měla postupně realizovat. Cílem by potom mělo být správné hospodaření s vodou,“ vysvětluje Majchrák.

Zaznemenat vše, co souvisí s vodou

Katastr Lulče si vzala na starost Dagmar Michalíková z Vyškova. Lokální koordinátorkou je od loňska. Členové její pracovní skupiny v terénu pomocí mobilní aplikace zaznamenávají všechny věci, které souvisí s vodou: potoky, prohlubně, meliorace nebo sklon svahu. Tato data porovnají se starými mapami a navrhnou opatření, jak bilanci vody v krajině zlepšit.

„Máme poměrně podrobnou metodiku, podle které jedeme a kterou průběžně konzultujeme. Cílem je jako puzzle poskládat celou republiku a vzniklo by něco, čemu říkáme krajinný plán České republiky. To by umožnilo samosprávám, tak úřadům mít v ruce nějaký podklad třeba při jednání s developery. Něco, co jim dá oporu v tom, co s krajinou ve svém okolí chtějí dělat,“ říká Michalíková.

Dotace z kraje

Na pořízení studie Luleč požádala o dotaci z Jihomoravského kraje. Hotová má být v červnu. Vybudování všech opatření přijde na desítky milionů korun a potrvá řadu let. „Snažíme se dělat to, co máme pocit, že je správné. Věříme, že to tak pojmou i lidé, lhostejní k tomu být nemůžeme,“ uvědomuje si Adam Majchrák.

O zpracování podobné studie už projevily zájem další obce z Vyškovska.

Spustit audio

Související