Moravská zemská knihovna zahájila výstavu Brněnský samizdat. Exponáty do ní poskytli tehdejší autoři

Čtěte také

Disidenti sami o sobě v roce 1989

Pro některé přispěvatele představoval samizdat často jedinou možnost svobodně publikovat. Autorům ale hrozilo pronásledování, výslechy, domovní prohlídky i vězení.

„Byli přátelé, kteří skončili v kriminále, odseděli si tam dny, týdny, někdy i roky, takže to, co já jsem zažil jako pronásledování komunistickým režimem, tak to v podstatě nestojí za řeč,” vzpomíná člen redakce studentské samizdatové Revue 88 a hlavní kurátor výstavy Jiří Voráč. Vybrali do ní soubor, který reprezentuje hlavní proudy samizdatových časopisů v Brně v 80. letech. „A sice kulturní literární, společensko-politický, katolický, studentský a výtvarný. A všechny exponáty jsou autentické, dobové, původní a v drtivé většině pochází z osobních archivů samotných aktérů,” říká Voráč.

Čtěte také

Dělníci samizdatu. Příběh Jaromíra Němce, Pavla Záleského, Stanislava Devátého a dalších disidentů ze Zlína a okolí

Expozici tvoří několik panelů ve dvou patrech foyer, dodává další kurátorka Eva Čechová: „První je časopis Box, pak následuje časopis Bych a ve druhém patře ještě uvidíte dvojpanel časopisu Ha.“ V panelech jsou zabudované i vitrínky, kde jsou ukázky z časopisů a vitrína s různým náčiním, které sloužilo k výrobě samizdatu. „Byly to takové polní podmínky, jak se samizdat vyráběl,” ukazuje Čechová.

Samizdatové časopisy

Další část výstavy pojednává o nejznámějších samizdatových časopisech: Host, Revue 88, Střední Evropa, Sursum a To. Nejobsáhlejší samizdatový časopis Host má nějakých 880 stran.

Na výstavě pracoval autorský tým devět měsíců. Eva Čechová osobně navštívila řadu tehdejších samizdatových autorů. „V poděkování máme uvedeno asi padesát lidí, co nám poskytli materiály. Všichni byli ochotní podívat se do svých osobních archivů a najít tam úplné poklady, které jinde neuvidíte,“ zdůrazňuje kurátorka.

Čtěte také

Samizdat. Smysluplná práce, kterou mohl dělat každý

Na panelech jsou také dobové fotografie nebo protokoly o provedení domovní prohlídky. „To bylo součástí té ,hry’,“ vysvětluje Voráč. „S tím jsme všichni museli počítat a nebylo to nic, co by nám mělo v naší činnosti zabránit.”

Časopisy přitom podle něj často nebyly otevřeně kritické vůči komunistickému režimu. „Motivace těch autorů nemusela být nutně nebo primárně politická. Mohlo jít prostě o to, že chtěli sdílet výsledky své kreativní práce. To byl třeba případ výtvarných časopisů a podobně to bylo v případě literatury. Ale pochopitelně, že ty časopisy publikovaly téměř výhradně autory, kteří byli zakázaní.“

Výstava Brněnský samizdat v Moravské zemské knihovně|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

K výstavě vznikl také obsáhlý katalog, který je k dispozici na webových stránkách Moravské zemské knihovny. Samotná výstava bude k vidění do 20. prosince 2024.