Místo vinné révy nebo meruněk exotika. Na Znojemsku si lidé navzájem chválí úrodu fíků a kiwi

Broskve nebo meruňky jsou pro jižní Moravu typickým ovocem. Blízko hranice s Rakouskem ale lidé ve svých zahradách sbírají také fíky. Díky současnému klimatu se daří i dalším středomořským rostlinám. Podle bioklimatologů ale vysoké teploty v létě neznamenají, že zemědělci budou pěstovat stejné plodiny jako v Řecku nebo v Itálii.

„Tady je násada fíků, které právě teď dozrávají a v půlce prázdnin budou krásně sladké,“ ukazuje botanik Radomír Němec fíky, které rostou u něj na zahradě. „Několik posledních zim bylo mírných a fíkovníky neomrzly. Ta letní sklizeň byla velmi dobrá. Takže se zdá, že klima je teď příznivé pro pěstování fíků.“ A nejen pro fíky, ale také pro kiwi nebo bobkový list, který roste zejména ve Středomoří.

Vavřín si přivezl Radomír Němec přímo z Řecka, z úpatí hory Olymp. Má ho od roku 2016, dnes už měří dva metry|foto: Petr Tichý

Podnebí se na jižní Moravě podle bioklimatologů proměňuje. Vyplývá to z dat, které brněnští vědci sbírají. Za posledních 60 až 70 let se průměrná teplota zvedla o jeden stupeň. Subtropický pás se ale podle Miroslava Trnky z projektu Intersucho Akademie věd České republiky nerozšiřuje.

„Došlo nepochybně k posunu spektra plodin, které můžeme pěstovat a které můžeme pěstovat také se ziskem. Samozřejmě změnily se plodiny samotné, ale na jižní Moravě kupříkladu daleko více pěstujeme slunečnici, než jsme mohly kdykoliv v minulosti. A výrazně přibylo kukuřic i ve středních polohách, což zase dřív nebylo možné a není to jenom tím, že máme vyšlechtěné lepší odrůdy. Na druhou stranu u nás pořád zůstává problémem dlouhá zima, která je charakterizovaná krátkým dnem a tím pádem i nízkými teplotami. A s tím ani změna klimatu nic zásadního neudělá,“ uzavírá Trnka.