Michaela Kuklová: Divadlo mě baví, je to živý proces – když člověk něco zkazí, příště to napraví

10. leden 2019
Herečka Michaela Kuklová

Herečka Michaela Kuklová si na princeznu před filmovou kamerou zahrála mnohokrát. Na co vzpomíná ráda a co pro ni bylo na natáčení pohádky „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“ naopak doslova bolestné?

Jako dítě navštěvovala myslivecký kroužek a nebýt maminky, která milovala divadlo a film, kdo ví, jestli by se před filmovou kameru někdy postavila. Na dotaz, zda si jako malá hrála na princeznu, zazněla v rozhovoru možná překvapivá odpověď. „Ne. Jako dítě jsem si hrála na indiány, kovboje, ráda jezdila na koních a lezla jsem po stromech,“ říká filmová princezna Jasněnka Michaela Kuklová.

Hrad Bouzov

Své první filmové zkušenosti začala sbírat ve 12 letech, kdy se od maminky nechala zapsat do seznamu komparzistů. Musela jsem jí slíbit, že nikdy nebudu namyšlená. „Ta věta mi zní v uších neustále,“ dodává Kuklová. „Byla jsem zvaná na komparzy i na konkurzy do různých inscenací a teprve po roce, jsem ve svých 13 letech vyhrála první hlavní roli. O kterou jsme ale málem přišla,“ směje se Kuklová.

Konkurz byl totiž den poté, co jí sundali sádru, takže ještě trochu pokulhávala. A režisérka Věra Jordánová si toho všimla. Říkala tehdy „Ta by se mi líbila, ale má ten handicap…“, což naštěstí slyšela maminka Michaely Kuklové a celou situaci se zlomenou nohou režisérce objasnila. A tak se v roce 1988 mohla objevit ve filmu Kdo ví, kdy začne svítat po boku Věry Galatíkové, Dany Hlaváčové nebo Petra Čepka. „Sama sobě si taková setkání závidím. Tahle profese mi umožňuje se potkávat se zajímavými lidmi a zažívat situace, ke kterým se člověk příliš nedostává.“

Jak vzpomíná na moment, kdy ji poprvé zabírala kamera? Kde ji diváci mohou vidět hrát dnes a jak svoji kariéru přizpůsobuje výchově svého syna? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související