Memoáry: Pavel Švanda - Vzpomínky na šedesátá léta

Politické dění Pražského jara bylo strhující a zároveň matoucí. Ještě v březnu jsem si říkal: vždyť nám soudruzi nenabízejí nic víc, než že s námi nestraníky budou napříště slušně zacházet. Přesto jsem se sám zúčastnil prudkých debat ve Správě městských kin v Brně. Šlo o to vystrkat z funkcí některé známé firmy, ale soudruzi nechtěli a nechtěli pustit vesla. Pak vyvstalo ohrožení ze zahraničí a citové zaujetí potlačilo většinu rozumných úvah. V létě 68. jsem byl jako zpravodaj Rovnosti na karlovarském filmovém festivalu. Varšavská smlouva už okázale harašila na hranicích. Mezi přítomnými novináři se stále vracela otázka: udělají to, nebo neudělají? Dají nám ultimátum? Vynutí si politické změny pod pohrůžkou zbraní? Nevzpomínám si však na nikoho, kdo by se opravdu bál, že dojde k nečekanému ozbrojenému vpádu. Všichni jsme opakovali pořád dokola: přece v Moskvě nebudou tak hloupí, aby spáchali takovou chybu, aby si odcizili celou evropskou levici. Také se spekulovalo o rozporech mezi členy politbyra. Zkrátka a dobře: byli jsme kompletně vedle.
úryvek

Celý příspěvek Pavla Švandy si můžete poslechnout v Zelném rynku v sobotu 10. září.

Spisovatel a filmový kritik prof. Pavel Švanda se narodil 6. června 1936. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor dějiny umění. V letech 1971-1990 prošel řadou praktických zaměstnání vesměs manuální povahy, roku 1990 se vrátil k literární a publicistické činnosti a v roce 1992 začal přednášet na Divadelní fakultě JAMU. V 60. letech publikoval v časopisech Host do domu, Film a doba, v deníku Rovnost aj., v 90. letech mj. v revue Proglas. Knižně vydal mj. Anonymní povídky (1967), Zázraky v malém ráji (1991), Portréty (1994), Zkušenosti (1995), Na obou březích (1996), Libertas a jiné sny (1997), Hodinka profesora Bojera (1998). V roce 2002 přibyla prozaická kniha Krajina s trnem v oku a soubor jedenácti esejů Monstrum a jiná domácí zvířata, v roce 2004 básnická sbírka Cestou z Kainova pohřbu a roku 2006 vzpomínková kniha Paměť esejisty.