Memoáry: Pavel Švanda - Vzpomínky na šedesátá léta

V roce 1967 jsem stihl vydat drobnou knížku próz. Byla má první, na dlouhá léta jediná a málem poslední. Jmenovala se Anonymní povídky. Rukopis se potloukal po různých nakladatelstvích od roku 1964. K uplatnění v brněnském Bloku mu nakonec pomohl Ludvík Kundera. Kritické přijetí ovšem bylo otřesné. V podstatě jsem byl prohlášen za literárního idiota. Jen Jan Lopatka, Bohumil Doležal a Jaroslav Med rozpoznali, že nešlo o nezdařené napodobení dobových konvencí, nýbrž o zcela jiný přístup k textu. Nepochopení ovšem těžko lze vyčítat: tou dobou byla v popředí zájmu realistická próza. I Hrabal se četl v podstatě realisticky. Akceptované výjimky jako třeba Linhartová se odvozovaly od Kafky. Mně kritika vyčetla napodobování francouzského "nového románu" a to schéma do jisté míry přežilo dodnes. Já mu moc nevěřím, protože "francouzský nový román" trochu znám a vím, že je to vnitřně složitý prostor: co jméno, to vlastní škola. Ke komu z Francouzů bych se vztahoval já, nikdy nebylo řečeno a už asi nebude. Mnohem bližší paralelou by patrně byly některé povídky Karla Schulze a esejistika Jana Čepa, což tenkrát nikoho ani nemohlo napadnout.
úryvek

Celý příspěvek Pavla Švandy si můžete poslechnout v Zelném rynku v sobotu 3. září.

Spisovatel a filmový kritik prof. Pavel Švanda se narodil 6. června 1936. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor dějiny umění. V letech 1971-1990 prošel řadou praktických zaměstnání vesměs manuální povahy, roku 1990 se vrátil k literární a publicistické činnosti a v roce 1992 začal přednášet na Divadelní fakultě JAMU. V 60. letech publikoval v časopisech Host do domu, Film a doba, v deníku Rovnost aj., v 90. letech mj. v revue Proglas. Knižně vydal mj. Anonymní povídky (1967), Zázraky v malém ráji (1991), Portréty (1994), Zkušenosti (1995), Na obou březích (1996), Libertas a jiné sny (1997), Hodinka profesora Bojera (1998). V roce 2002 přibyla prozaická kniha Krajina s trnem v oku a soubor jedenácti esejů Monstrum a jiná domácí zvířata, v roce 2004 básnická sbírka Cestou z Kainova pohřbu a roku 2006 vzpomínková kniha Paměť esejisty.