Máte doma svatomartinské víno? Poradíme vám, jak ho skladovat
Vinař Lubomír Tichý radí, jak správně skladovat víno.
Svatomartinská vína jsou určena ke spotřebě, nearchivují se. Podle vinaře Lubomíta Tichého by měla být uložena na chladném místě. "Ve sklepě nebo vinotéce," vysvětluje vinař.
Teplota v místnosti nebo ve sklepě by měla být stálá, vínům velké skoky v teplotách nesvědčí.
Podle Tichého by se měla mladá vína spotřebovat do konce roku, maximálně pak do jara. Mladá vína se totiž nehodí k dlouhému skladování.
"Abyste si však mohli vychutnat přirozenou svěžest mladého vína, měli byste jej spotřebovat nejpozději do jara, poté víno může ztratit svoji výjimečnou chuť i svěžest," radí i Vinařský fond.
Pokud mají svatomartinská vína šroubovací vršek, tak mohou zůstat stát, nehrozí totiž jako u těch s korkovým uzávěrem vysychání.
U vín s korkovým závěrem je láhev při skladování lepší pokládat. Korek je tak ponořený, a nevysychá. Stále vlhký korek zajistí, že je maximálně zabráněno přístupu kyslíku, který by byl příčinou oxidace vína.
Jaká je charakteristika mladých vín:
Jsou lehká. Víno není tak plné, červené má méně tříslovin, ani alkoholu není mnoho, kolem 12 procent.
Jsou svěží. Mají výraznější kyseliny, mohou být i lehounce perlivá, to vše dává pocit svěžesti.
Jsou ovocitá. Takovým výrazem označují vinaři víno, které má vůni a chuť po ovoci.
Jsou pitelná. Dobře se hodí k jídlu.
Související
-
Na Svatého Martínka bude pěkná peřinka. Víkend bude ve znamení vína, husích specialit a slavností
Víkend znovu nabízí spoustu zajímavých akcí.
-
Boom i svátek vinařů. Miliony láhví Svatomartinského vína míří na trh, je to už pojem
Mladá vína jsou lehká, svěží a s nižším obsahem alkoholu.
-
Budou po třech letech znovu vynikající vína? Vinaři ze Slovácka věří v tříletý cyklus
Počasí některé vinice v Polešovicích a okolí poškodilo, jiným pomohlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
