Literární výročí: Prof. PhDr. Ivo Pospíšil

Ivo Pospíšil
Ivo Pospíšil
Příspěvek k šedesátinám brněnského literárního vědce, slavisty a rusisty prof. PhDr. Ivo Pospíšila (narozen 14. května 1952 v Budišově, okres Třebíč) připravil prof. PhDr. Jiří Pavelka, působící na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií v Brně.

Jiří Pavelka: Portrét prof. PhDr. Iva Pospíšila, DrSc.

Jsem přesvědčený, že čas nemá začátek ani konec a rovněž není lineární a vtěsnatelný do čísel, kterými jej měříme. To jen lidé chtějí s pomocí času a čísel dát svým činům řád a smysl a ospravedlnit tak svou vlastní jepičí existenci. V této úvaze se však rád podřizuji konvencím, které se staly zákonem v naší anticko-křesťanské kultuře, i když jdou proti mému přesvědčení. Rád zde přijímám konvenci, že pozemský lidský život vzniká v okamžiku zrodu a končí smrtí a že na této dráze se sluší zastavit a ohlédnout se v takzvaných jubilejních okamžicích, které definují čísla. Důvodem jsou šedesátiny mého univerzitního kolegy a profesora Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Ivo Pospíšila. Oslaví je 14. května.

Ivo Pospíšil zaujímá v akademické obci a vědeckém světě prominentní postavení. Je v současné době nepochybně publikačně nejplodnějším, funkčně nejvytíženějším a na mezinárodní půdě nejlépe oceňovaným českým rusistou, slavistou a komparatistou. Jeho aktivity publikační, pedagogické i organizační k numerativně taxativnímu přístupu přímo nabádají. Ivo Pospíšil vystudoval tři studijní obory na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity - rusistiku, anglistiku a bohemistiku, takže pro svou budoucí vědeckou profilaci má ideální podmínky. Na této fakultě také od 2. ledna 1975 začal pracovat jako asistent, a to na katedře ruského jazyka a ruské literatury. A tomuto oboru zůstal věrný dodnes, i když postavení rusistiky jako vědního oboru se po roce 1989 dramaticky změnilo a rovněž rámec Pospíšilových odborných zájmů se v průběhu jeho bezmála čtyřicetileté akademické kariéry podstatně rozšířil.

Ivo Pospíšil s železnou pravidelností - a to v předstihu před svými fakultními vrstevníky – stoupal po příčkách akademických hodností. Již v roce 1975 získal titul doktor filozofie (PhDr.) a v roce 1980 titul kandidát věd (CSc.). V roce 1986 je Ivo Pospíšil jmenován docentem, o deset let později, v roce 1996 získává titul profesor. V roce 1997 mu byla udělena v té době nejvyšší vědecká akademická hodnost doktor věd (DrSc.) v oboru dějiny a teorie slovanských literatur, a to na základě práce Genologie a tvar literatury. Ivo Pospíšil byl v roce 1995 jmenován na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vedoucím nově zřízeného Ústavu slavistiky a dodnes v této funkci působí. Na filozofické fakultě – ale také jiných vysokých školách – koná přednášky a vede semináře z Úvodu do studia literární vědy, Teorie literatury, Teorie areálových studií, Literární genologie a Literární komparatistiky. Stovky studentů prošly jeho kurzy zaměřenými na Světovou literaturu pro slavisty, na Starou literaturu východních Slovanů, na Teorii a dějiny ruského románu nebo na Literaturu a kulturu střední Evropy.

Rozsáhlé jsou Pospíšilovy akademické aktivity. Je členem čtyř vědeckých rad vysokých škol a ústavů Akademie věd, členem a předsedou řady oborových doktorských rad, členem domácích i zahraničních redakčních rad časopisů, je editorem sborníků a nakladatelských edicí. Vykonává mimo jiné funkci předsedy Literárněvědné společnosti při Akademii věd České Republiky, je předsedou České asociace slavistů, Slavistické společnosti Franka Wollmana, Komise poetiky a stylistiky při Mezinárodním komitétu slavistů, pravidelně se účastní mezinárodních kongresů slavistů a světových kongresů. Výčet Pospíšilových publikačních aktivit se jeví jako velmi vhodný pro parlamentní obstrukci, ale pro rozhlasové médium je zcela neúnosný. Například pouze četba jeho nejvýznamnějších publikačních aktivit mezi léty 1975 až 2002, kdy vyšla jeho sto devadesáti sedmi stránková výběrová bibliografie, by zabrala devět hodin. A čtenář by musel znát nejen češtinu, ruštinu a angličtinu, ale také mimo jiné polštinu, němčinu, francouzštinu nebo italštinu, tedy jazyky, ve kterých své studie publikoval.
Konec úryvku
.

Zbylou část textu si poslechněte v pořadu Zelný rynk, který vysíláme v sobotu 12. května od 17 hodin.