Knížky po babičce přece nevyhodím! Někteří lidé mají ke knihám až zbožný vztah, myslí si zakladatel Knihobotu
Co s knížkou, kterou si její majitel přečte, ale potom už o ni nemá zájem? Většinou tahle literatura končí na poličce, kde zbytečně zabírá místo a pokrývá ji vrstva prachu. Největší knižní secondhand Knihobot nabízí řešení. Založil ho Dominik Gajdoš ze Zlína, který přišel na nápad, jak dát knihám druhý život.
„Většina knížek, co se o nás objevuje, je jako nová. Spousta knížek, co si lidé nakoupí, tak nakonec ani nečtou. Kolikrát to jsou třeba impulzivní nákupy, nevhodné dárky a podobně. Každý čtenář hromadí víc knížek, než stíhá přečíst,“ myslí si Dominik Gazdoš.
„Nových knížek se ročně prodá 10 milionů kusů. My jsme za celé naše působení prodali něco přes milion knížek. To znamená, že pořád máme ještě co dělat, abychom si sáhli na větší část trhu.“
Knížky po babičce přece nevyhodím
Někteří lidé mají podle Gazdoše ke knihám až zbožný vztah. „Že kniha má jiné parametry než třeba tričko. To může být ke škodě. Knížku lidé nevyhodí, ale schovají ji ve sklepě, na půdě nebo v garáži a tím ji zničí úplně stejně. Protože knížka se přece nevyhazuje, i když oblečení by dávno vyhodili. Když se nám ji potom po třiceti letech snaží nabízet, tak už pro nás není aktuální a je zničená plísní a vlhkem. Přece nevyhodím knížky po babičce, ani je nedám do antikvariátu. Kdyby to ale udělali, našlo by si to své čtenáře,“ tvrdí zakladatel Knihobota.
Jak se prodávaly knihy během pandemie? Odzvonilo už definitivně klasickým kamenným antikvariátům? Jak Knihobot prakticky funguje a jak vznikl jeho název? Poslechněte si Apetýt.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
