„Jsme zoufalí, když to vidíme.“ Způsobili hraboši letos větší škody na úrodě než sucho?

Hraboš na poli
Hraboš na poli

Letošní úrodu podle zemědělců výrazně ovlivnil hraboš polní. Podle některých sedláků jsou následky přemnožení hraboše dokonce větší než vliv sucha. A problémy přetrvávají. 

Zemědělci teď aktuálně řeší výsev ozimů a obávají se, že hlodavec zdecimuje vše, co na pole zasejí, což by mohlo výrazně ovlivnit výnosy v dalším roce.

„Doma jsme hospodařili, měli jsme 13 hektarů a patřili jsme mezi větší sedláky. Byl jsem rád, když v roce 1958 naši vstoupili do zemědělského družstva, protože jsem si mohl chodit alespoň s kluky hrát a neměl jsem tu každodenní práci doma – nakrmit koně, vyvést hnoje,“ vzpomíná na své začátky v zemědělství předseda zemědělského družstva v Bulharech na Břeclavsku Antonín Osička. „Ty hrabánky jsou úplně čerstvé, máme tu deset děr na metru čtverečním. Rozmýšlíme se, kdy zasít. Když vidíme, co nám na pozemcích ten hraboš dělá, tak jsme z toho zoufalí,“ říká Osička.

Sčítání škod

Podle předsedy Zemědělského svazu České republiky Martina Pýchy počty hrabošů na celém území České republiky klesly. Hlodavec v tuto chvíli ohrožuje zemědělce především na jižní Moravě. „Není to celoplošná záležitost. Výskyty hrabošů jsou i v Čechách, ale tam nejsou problémy veliké jako na Moravě a části Vysočiny.“ Škody způsobené hrabošem zemědělci stále sčítají.

„V současné době máme prokázaný škody ve výši půl miliardy korun. Odhadujeme, že škody překročí miliardu korun. V současné době hraboši napadají cukrovku, kukuřici, která se začala sklízet. Začínají napadat ozimé plodiny, řepku, která byla zasetá, a z velké části je napadená a sežraná. Některé podniky už řepku zaoraly. Musely to udělat proto, že by tam nebyl žádný výnos,“ pokračuje Pýcha.

Problémy se Stutoxem

Likvidovat hraboše můžou zemědělci přípravkem Stutox II. Ten ale byl a stále je jablkem sváru mezi některými pěstiteli a ekology. Jed ve formě granulí mohou zemědělci proti hlodavcům používat už několik let. Zlomový však bylo letošní 5. srpen. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolil výjimku – jed proti hrabošům se může aplikovat rozhozem. Do té doby bylo možné pouze do nor.

Jak může jed ublížit i jiným živočichům, vysvětluje ředitel Ústavu biologie obratlovců v Brně Jan Zukal. „Stutox byl vyvíjen s maximální citlivostí směrem k živým organismům. S tím, že má být cílený jen na zabíjení cílených organismů, tedy hrabošů. Může ovšem dojít k primárním i sekundárním otravám. Ty primární otravy jsou v tom, že některé jiné druhy sežerou tuhle návnadu. Anebo ty sekundární otravy vznikají tím, že mrtvé hraboše sežerou některé druhy dravců, respektive sov.“

Právě vlna kritiky ze strany ornitologů, ekologů a ochranářů vedla k tomu, že výjimce byla do několika dnů Ministerstvem zemědělství pozastavena platnost. Ihned poté odstartovala jednání mezi zemědělci, ornitology, ekology a úředníky. Ta vedla k tomu, že několikačlenná delegace přijela na jižní Moravu diskutovat o současné situaci a také možné budoucnosti.

Příroda si poradí

Sova pálená

Ekologové však zastávají názor, že příroda umí zareagovat a vše vrátit do rovnováhy. Jako důkaz může sloužit větší počet sov. Ty se letos nastěhovaly také do dřevěných budek zemědělci a ornitologovi amatérovi Martinu Smetanovi. „Třetí je v tom větrolamu a čtvrtá je za vinohrady. Ještě s kamarády, když jsem byl středoškolák, tak to byla taková naše meta, že když nám zahnízdí v budce výreček malý, že to bude něco.“

Populace kalousů pustovek jsou z velké části závislé především na množství potravy, které mají k dispozici. „Letošní rok je svým způsobem výjimečný a je velice příznivý pro některé druhy sov. Předběžně se mluví o nějakých šedesáti, sedmdesáti párech. Možná, že to bude i víc. To je typický příklad, jak predátoři reagují na populační cykly kořisti, v tomto případě hraboše polního,“ vysvětluje ornitolog z Akademie věd Miroslav Čapek.

Jaká řešení situace se nabízí? Je potřeba zahájit nová jednání o plošném hubení hlodavce nebo věřit zoologům, podle kterých se příroda s populační explozí hrabošů vypořádává sama? A co říká zoolog Jan Zejda o populační ekologii hraboše polního? Poslechněte si záznam odpolední publicistiky Dne na Moravě.

Spustit audio
autor: Petr Tichý|zdroj: Český rozhlas

Související