Jsme přemnožení! Životní prostor na úkor přírody nás nakonec může zabít

4. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Africká dědina v Zoo Brno

„Před 30 lety jsem našel svůj přírodní ráj, teď už nedotčený prales musím hledat a cestovat za ním dál a dál,“ říká biolog, malíř, ilustrátor a cestovatel Jan Dungel, který se věnuje vědecké ilustraci zvířat v jejich přirozeném prostředí. V tomto oboru patří k nejlepším na světě. O výpravách vydal celou řadu knih, z nichž mnohé doplnil svými kresbami. Navíc se může pochlubit i mimořádnými objevy dvou primátů rodu uakari.

Jana Kobylinská mluví s Radanou a Janem Dungelovými pod technickým dozorem Waltera Rienta, přihlíží Martin Hovorka ředitel Zoo Brno a Dana Lachmanová produkční ČRo Brno.jpg

S Janem Dungelem přišla na rozhovor i jeho žena Radana. Vlastně jsme s celým rozhlasovým vysíláním zavítali k ní, protože pracuje v brněnské zoo. Na společných výpravách se svým manželem se věnuje hlavně fotografování.

„Láska ke zvířatům a přírodě začala už v dětství, teď třeba se svojí ženou vedeme třeba i workshopy kreslení zvířat. V ZOO se zastavuji u zvířat, tak jako v galerii u obrazů, věnuji jim delší čas, baví mě sledovat interakce mezi nimi,“ říká s úsměvem Jan Dungel.

Zvířata africké dědiny v Zoo Brno.jpg

Za chvíli ale zesmutní: „Myslím, že dnešní mladé generace už divokou přírodu moc nezažijí, situace je komplikovaná i u nás. Zvedněte hlavu – ještě před deseti lety jste mohli vidět nebe plné vlaštovek a rorýsů, dnes už se stávají vzácností.“

Objev nové opice se odehrál překvapivě přes jídlo: „Indiáni v Amazonii ulovili opici k večeři, tak jsem ji velmi podrobně namaloval, jak jsem zvyklý, a až dodatečně jsem se dozvěděl, že to byl neznámý druh.“

„Bez trpělivosti, až umíněnosti zvířata v divoké přírodě pozorovat nelze. Zásadně totiž nespolupracují, je obtížné je někdy i vyfotit. Jeli jsme lodí, tam, kde žijí opice uakari nebyl v té době ani kousek pevné půdy. Hlavní věc je, že to musíte mít rádi,“ dodává Radana Dungelová.

Africká dědina ZOO Brno.jpg

Logistika jejich výprav nebývá jednoduchá, domlouvá se týdny až měsíce dopředu: „Ještě sedíme třeba na zahrádce doma a v Amazonii už se naše výprava dávno připravuje, po Orinoku už nám třeba loď veze zásoby benzínu. Je to proto, že máme už za desítky let vybudovanou důvěru s místními, ale taky je to dané tím, že někteří z Indiánů už mají nově internet a tím pádem i mailovou adresu.“

Proč potřebují povolení na víno, co s sebou vozí na dezinfekci a jak probíhá hygiena v džungli? Kolik je v pralese komárů, bez čeho by se nikam nevydali a proč se do pralesa nesmí chodit ve světlém tričku? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru.

Spustit audio