Josef Veselý

Na českém trůně vidíme muže, který tam už jednou usedl. Příliš jej nezahřál, neboť pobyl v roli šéfa státu pouhých devět měsíců.

Podruhé jsme měli krále Vladislava. V plánu bylo, že natrvalo a dědičně, ale pak se mocnost, která o tom rozhodovala, rozmyslela jinak a už jsme opět byli pouze knížectvím.

Na tomto malém kousku Evropy se vždycky děly věci. Tu atentát, oslepení nebo vykleštění knížete, tam intriky, vyhnanství nebo přímo bratrovražedná válka.

Každou neděli v pořadu Toulky Josefa Veselého můžete slyšet životní příběh jednoho tajemného Kdotobyla (případně pomyslné paní Kdotobylové). Uhádnete, kdo to byl?

„Roku od narození Páně 1128. O Velikonocích zdvihl král Lothar u vody křtu syna knížete Soběslava a stali se důvěrnými přáteli.“

Tentokrát jsme v roce 1125. Toho roku zanesl děkan svatovítské kapituly Kosmas do třetí knihy své kroniky osmapadesátou až dvaašedesátou kapitolu.

Čeká nás nyní výprava do 12. století. Nic nového, v tomto století jsme už párkrát pobyli, jenomže doposud jsme příliš neměli štěstí na osobnosti vskutku hodné paměti.

„Roku od narození Páně 1106. Když ďábel rozséval různice po okrsku zemském, objevili se jako jeho pomocníky někteří němečtí předáci, kteří svedli syna císařova Jindřicha.“

Tentokrát stojíme ve zbečenských lesích nad těžce zraněným tělem Břetislava II., čtrnáctého Přemyslovce na českém trůně.

Každou neděli v pořadu Toulky Josefa Veselého můžete slyšet životní příběh jednoho tajemného Kdotobyla (případně pomyslné paní Kdotobylové). Uhádnete, kdo to byl?