Jízdou na kole k argumentační bitvě. Rekordní ročník Do práce na kole pomáhá s rozvojem cyklodopravy

3. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mapa Brna ukazuje intenzitu cyklodopravy

V květnu odstartovala výzva Do práce na kole. Snaží se lidi motivovat k tomu, ať jeden měsíc méně jezdí auty nebo hromadnou dopravu, ale zkusili jet na kole, koloběžce, či jít pěšky. Do letošního 11. ročníku se těsně před koncem registrace přihlásilo na 20 tisíc lidí, což je zatím nejvíc účastníků v historii kampaně. V ní nejde jen o zdravý pohyb či ekologii. Nasbíraná data o trasách cyklistů slouží i městům k plánování dopravy. Třeba v Brně.

„Máme data od Brněnských komunikací, z cyklistických sčítačů v ulicích, data z Do práce na kole a pár měsíců nově i data ze sportovní aplikace Strava. Čím víc toho máme, tím víc budeme schopní připravovat různé modely toho, kudy cyklisté jezdí anebo jaké třeba využívají zkratky,“ říká cyklokoordinátor brněnského magistrátu Petr Gelnar.

„Při prosazování cyklopruhů nebo jiných opatření v ulicích využíváme data k tomu, že jsou součástí argumentačního rámce. Já ukážu, kudy cyklisté jezdí, ukážu data o nehodách i data o intenzitě cyklistické dopravy. A toto všechno jsou pro mě argumenty, proč prosazujeme opatření v dané ulici či v dané oblasti,“ doplňuje Gelnar.

Sám připouští, že realita je o dost složitější. A od investičního záměru, kdy brněnští radní odsouhlasí, že se má nějaký projekt připravit, to trvá několik let, než cyklopruh nebo cyklostezka vznikne. Je to i případ dvou nejfrekventovanějších tras v Brně. Ty vedou podél řek Svitavy a Svratky, přestože plnohodnotná cyklostezka zdaleka nekopíruje celou jejich délku.

Čtěte také

„Třeba roky se řeší podjezd pod Hladíkovou ulicí, to je asi nejkritičtější místo na té svitavské trase,“ připomíná Gelnar, že letos má začít stavba podjezdu pod rušnou čtyřproudou silnicí, u které se cyklisté nebo běžci zaseknou někdy i na víc minut, než je přímá cesta volná. „Čekáme ještě na peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ doplňuje radní Petr Kratochvíl z ODS, že ještě není zřejmé, kdy výstavba za víc než 15 milionů korun začne. Věří, že to bude letos. Cyklisté na podjezd čekají roky.

Dlouhá jednání s policií a úřady

Vznik cykloopatření taky oddalují jednání s policií nebo úřady. „Třeba už rok řešíme ulici Křižíkovu, hlavní spojnici Lesné a Králova Pole. Máme tam navržené cyklopruhy, protože je tam dostatečná šířka vozovky a normy to umožňují. Stále ale probíhají diskuze s Policií České republiky a státní správou o tom, jestli tam můžou být vyznačené,“ upřesňuje člen představenstva Brněnských komunikací a magistrátní dopravní komise Marek Lahoda z Pirátské strany, na co často při projednávání naráží.

„Podobně jako Křižíkovu řešíme i Libušino údolí a Libušinu třídu v Kohoutovicích. A další poměrně vytíženou ulicí jsou Hlinky. Tam v části ulice cyklostezka je, ale v jiné části chybí a letos nebo příští rok se tam má rekonstruovat vodovod, a při tom by měl být rozšířený chodník a povolený vjezd cyklistů,“ dodává Lahoda a říká, že v některých zmíněných případech jde o úpravu dopravního značení, která nemusí trvat roky, ale měsíce. Ještě letos by takto měl třeba vzniknout stoupací cyklopruh v Tvrdého ulici.

Čtěte také

Vše záleží na délce projednání s úřady. „Často pak narážíme a už jde jen o argumentační bitvu, kdy se snažíme prosadit naše řešení a tvrdíme, že je opravdu dobré, kvalitní a musíme ho všem vysvětlit, dohodnout se a pak to postavit,“ říká Gelnar, že se ze své pozice (do funkce nastoupil koncem roku 2020) snaží tento proces urychlit. I navzdory tomu, že magistrát stále má oficiální dokument rozvoje cyklodopravy, kterým se ale v posledních letech prakticky neřídil.

Ukazuje to i magistrátní analýza cyklodopravy v Brně. „Z celkového budoucího počtu více jak 300 km základní dopravní cyklistické sítě je v současnosti v provozu jenom zhruba 10 %. Navíc se v posledních letech rozvoj této sítě prakticky zastavil,“ stojí v dokumentu z loňského prosince.

Cyklistů přibývá

Pomoct v nahlížení na cyklodopravu můžou právě cyklisté jen tím, že své údaje o jízdách sdílí, třeba ve výzvě Do práce na kole. Jen v Brně je do ní letos zaregistrovaných přes tři a půl tisíce lidí, což je o dvanáct set víc než loni. Poprvé se kampaně organizovaně účastní i zaměstnanci magistrátu.

Čtěte také

„Cyklistů přibývá, v rámci výzvy už si ani nemusí zapisovat jen cesty do práce a z práce, ale i výlety venku. Pravidla jsme upravili loni kvůli covidu, kdy lidé často seděli doma a do práce vůbec nejezdili. I tak cyklistů přibylo, byla to jedna ze zábav, která byla povolená. A lidi možná povzbudil i menší provoz aut v důsledku pandemie,“ potvrzuje Anna Kociánová za organizátory soutěže Do práce na kole, že cyklodoprava je čím dál populárnější.

Díky tomu můžou města plánovat trasy pro cyklisty lépe. „Ověřujeme si díky tomu naše hypotézy, nebo při zjednosměrňování ulic sledujeme, jestli tudy cyklisté nejezdí oběma směry a není tedy vhodné do nich umístit cykloobousměrku,“ dodává Marek Lahoda a připomíná i soudní spor cyklistů ze spolku Brno na kole, kteří kvůli rušení cykloobousměrek porazili v právní bitvě magistrát.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související