I sláma má své barvy, říká žena, která s ní v Želešicích vytváří unikátní kraslice

Až tisíc kousků slámy spotřebuje na výrobu jedné kraslice Marcela Hrabovská ze Želešic. Za jejich tvorbu získala titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje.

Pro Marcelu Hrabovskou jsou Velikonoce rozprostřené do celého roku. Kraslice totiž nevyrábí jen těsně před svátky jako většina dalších žen.

Ale přestože ráda přibližuje svou práci po celý rok, míří s ní i do skanzenů a na přednášky, největší chválu sklízí o Velikonocích.

Tvorba jedné kraslice se slámovou ozdobou trvá i půl dne.

„Někdo čte, někdo vyšívá, někdo plete, tak já jsem si dělala vajíčka,“ vzpomíná na své začátky. Vyzkoušela různé techniky, až se dostala ke slaměným vzorům, připomínajícím jemnou intarzii.

Každé vejce je pro ni originál a žádný motiv si nemaluje předem. Ozdobit jedno slepičí vejce jí trvá čtrnáct až šestnáct hodin.

Tomu předchází příprava, barvení vajec, ale i sbírání a příprava slámy. A není prý pravda, že ta má jen jednu barvu. „Sláma je růžová, žlutá, bílá, mám tady i zelenou,“ dodává.

Dokud si je lidé neschovávají, není výzdoba dokonalá

A pro všechy, kteří si se zdobením kraslic hrají, má nositelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje jednu radu. Pracovat s uvařenými vejci. Dokud je lidé rozbíjejí a jedí, je co zlepšovat. Až začnou tvrdit, že je škoda je rozbít, je čas na změnu. Začít tvořit na vyfouknutá vajíčka.

Marcela Hrabovská z Želešic u Brna tvoří desítky let unikátní kraslice.

Marcela Hrabovská

Marcela Hrabovská (*1958) z Želešic u Brna se sice vyučila prodavačkou, ale už desítky let se věnuje tvorbě kraslic. Zdobila je voskem, krajkami i dalšími metodami, ale nejznámější jsou její vajíčka zdobená slaměnou intarzií.

Spustit audio

Související