Borkovany prosluly výrobou gravírovaných kraslic. Každý rok míří do celého světa stovky kusů
Anna Valoušková z Borkovan na Břeclavsku patří k malérečkám, které vyrábí takzvané gravírované kraslice. Ručně vyškrabe a každý rok do celého světa pošle stovky kusů, uchovává tak tradici svých předků. Vejce zdobené květinovými ornamenty je ostatně součástí i obecního znaku Borkovan.
Anna Valoušková zasedla do svého křesla v obývacím pokoji, do ruky vzala résovák (speciálně upravený pilník) a pustila se do vyškrabávání černě obarveného husího vejce. „Začátky nebyly lehké, protože jsem toho hromadu rozbila. Postupem časem jsem se k tomu vypracovala. Přes třicet let už je dělám.“
Letos vyrobila asi 600 kraslic. Zájem o její služby byl i přes přísná protikoronavirová opatření. „Posílala jsem na Island, do Německa, do Ameriky hodně jdou,“ počítá zásilky do zahraničí paní Valoušková.
Každá malérečka má svůj rukopis a svou práci si bezpečně pozná, řemeslo učí další a další generace. „Stařenek ubývá, už to není tak, že by byla v každém domě malérečka a pracovala na tom.“
Od gravírování si paní Anna jen tak neodpočine. Kraslice zdobí průběžně celý rok. Jen v zimě používá vánoční motivy.
Související
-
Výroba kraslic je řemeslo i umění. A Iveta Bursíková z Topolné to opravdu umí
Zrak má upřený na vyfouklá vajíčka, ze kterých doslova „kouzlí“ drátkováné kraslice. Iveta Bursíková z Topolné na Uherskohradišťsku se jejich výrobě věnuje už sedmnáct let.
-
Velikonoční medová vajíčka
Naše posluchačka paní Marie z Blatnice pod Svatým Antonínkem se s námi podělila o recept na velikonoční medová vajíčka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
