Bioklimatolog Trnka: Lidé už vidí, že dopady změny klimatu jsou citelné. Problém dál předáváme dětem
Profesor Miroslav Trnka je vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Dá se už říct, co nás čeká za klimatické změny v příští dekádě?
„Moje profese je na pomezí klimatologie, lesnictví, zemědělství, krajiny a hydrologie,“ vysvětluje. „Práce mě nikdy neopouští, to by řekly mé děti i žena.“
Na podzim roku 2021 získal Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2022. Jaká byla první reakce? „Byl jsem překvapený. Česká učená společnost a kancelář OSN tu cenu udělují z nějakého důvodu. Byl to pro mě moc hezký večer. Cenou je strom, který je prý kumšt odvézt hromadnou dopravou. „Zasazeno ještě nemáme, čekáme na jaro,“ dodává Trnka.
„Dnes je možné dělat věci ve větším detailu. Díky satelitům víme, kolik které území vypařuje vody ve kterém místě. Dokážeme měřit toky vody v několika vteřinách, dokážeme v reálném čase vidět reakci pole, které zoráte, co se stane s vodou nebo uhlíkem,“ popisuje vliv moderních technologií na bádání.
Změna klimatu
Po událostech minulých let lidé začínají chápat, že dopady změny klimatu jsou citelné. „Není to jen otázka naší generace, je to něco, co předáváme dětem, možná ještě v hůře řešitelném stavu. Je potřeba vyvažovat, co by bylo nejsprávnější a druhá věc je, co je možné a co je sociálně únosné.“
Jaké metody výzkumu používá bioklimatolog? Lze zpětně rekonstruovat dopady sucha i v historii? Jak se změnil průběh zimy? Jak prakticky šetřit vodou? Jsou i aktuální erupce na slunci spojeny s klimatickou změnou? Na otázky odpovídá Miroslav Trnka v rozhovoru s Jarkou Vykoupilovou.
Související
-
Se změnou klimatu musíme něco dělat. Nerealistický „hurá styl“ se ale může vymstít, říká Dlouhý
„Minimálně do roku 2060 není jiná možnost než kombinovat plyn, jádro a samozřejmě co nejvíce rozvíjet obnovitelné zdroje,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské komory.
-
Největší hrozbou změn klimatu je pomalost. Nejsou tak rychlé jako pandemie, srovnává expert Trnka
„Může se zdát, že nás covid ohrožuje bezprostředněji než změny klimatu,“ uvažuje bioklimatolog Miroslav Trnka.
-
Jak se adaptovat na změny klimatu? V soutěži Adapterra Awards zaujaly projekty s lesy i alejemi
Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku nebo ekologický domov pro seniory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
