Horáček pro Segrada napsal píseň valašsky. Jen jí nikdo nerozumí
Zpěvák, textař, číšník, malíř, kuchař a také grafik. Tohle všechno v jedné osobě je František Segrado, který byl hostem Apetýtu na začátku dubna.
Bard František Segrado přišel v tmavém, mimořádně slušivém klobouku, který smeknul při každé příležitosti. Možná víte, že nosí dlouhé vlasy, které ho zdobí až po ramena. V Apetýtu spolu s Martou Santovjákovou Gerlíkovou představil nový film Děda, který bude mít premiéru na konci května na zlínském filmovém festivalu.
Jak sami tvůrci popisují, film děda je o dvou sourozencích, kteří znají celý svět „all inclusive“, ale své kořeny neznají. Proto je jejich dědeček „unese“ na Valašsko. Tušíte správně – hlavní role se zhostil František Segrado. Lepšího dědu byste pro film o Valašsku našli jen těžko.
„Pro náš film byla Frantova živelnost obrovským přínosem. On dědu nehraje, on jím je,“ říká Marta Santovjáková Gerlíková, která film vymyslela a produkovala. Ze studia pozdravila druhou polovinu tvůrčího týmu, nepřítomného režiséra Mejlu Basla.
Na malý valašský film je Děda velmi hvězdně obsazen. Kromě Petry Hřebíčkové a Davida Suchařípy v rolích rodičů se v něm objeví i velmi slavné tváře. Třeba Petr Čtvrtníček a Bolek Polívka. Jeho postavu Gerlíková se Segradem odtajnili poprvé právě v Apetýtu.
„Hraje Štefana Hajdíka, chlapa, který je nápadně podobný Boleslavu Polívkovi a celá vesnice si z něho kvůli tomu utahuje. A tak se straní lidí,“ popisuje Segrado.
Horáček napsal text valašsky, nikdo nerozumí
Ústřední píseň filmu se chystají nazpívat právě Gerlíková se Segradem – hudbu složil Petr Kubelík, slova jsou z pera Michala Horáčka. Ovšem neočekávejte, že jim budete rozumět.
„Franta mu do auta naskládal asi pět slovníků, ze kterých měl čerpat, aby text byl valašsky. A čerpal tak důkladně, že těm slovům ani my, Valaši, nerozumíme,“ směje se Gerlíková.
František Segrado pak přiznal, že slavného textaře vybavil zejména stěžejním dílem Silvestra Kazmíře: Slovník valašského nářečí. Ten ale obsahuje zejména archaické a nepoužívané výrazy. „Jestli tedy tu píseň stihneme natočit, budeme pod ni muset dát titulky, aby jí rozuměli aspoň Valaši,“ přiznává Segrado.
V Apetýtu mimo jiné také prozradil, že veřejně (za bonbóny) poprvé zpíval ve dvou letech, že se vyučil kuchařem a číšníkem, ale i to, že vystavoval své obrazy v Moskvě. Při návštěvě Českého rozhlasu Brno litoval jediné věci, že se nepotkal se Zdeňkem Junákem, se kterým se nechal vyfotit aspoň na obálce rozhlasových novin.
Poslechněte si barda Františka Segrada v rozhovoru z Apetýtu a pochopíte, že jestli jste zatím něco zanedbali při svém poznávání života, tak to bylo zmapování Valašska. Protože jak říká František: „My u nás na Valašsku máme všechno. A my to víme.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.