Fej...t...n. Poslechněte si senzační hru, kterou natočili studenti JAMU

7. září 2019

Francie, 1924 – potopení obchodní lodi. Velká Británie, 1926 – nepokoje v centru Londýna. Československo, 1930 – požár pražského operního domu. Německo, 1930 – atentát na ministra zahraničí. Spojené státy americké, 1938 – invaze Marťanů.

Víte, co mají tyto zdánlivě nesouvisející události společného? Jde o náměty pěti takzvaných senzačních her (Maremoto, Broadcasting the Barricades, Požár opery, Der minister ist ermordet!, Válka světů).

Čtěte také

Tento specifický žánr rozhlasové dramatiky vznikal zejména v počátcích rozhlasového vysílání. Šlo o původní hry, které experimentovaly se zvukovými možnostmi nového média. Jejich cílem bylo zaujmout posluchače zajímavým námětem a formou přerušovaného vysílání a vyvolat senzaci. Ve velké míře měla ona senzace negativní nádech, když byli nezkušení recipienti znechuceni falešnými poplašnými zprávami o tragických událostech. V některých případech dokonce považovali vysílanou rozhlasovou hru za skutečnost, přestože byla řádně ohlášena a otištěna v programu. Na druhou stranu to ale byly právě senzační hry, které autorům otevřely široké možnosti rozhlasového média a zároveň vyvolaly debatu o možné zneužitelnosti tehdy nedotknutelného informačního prostředku.

Právě senzační hry se staly hlavním tématem workshopu na Janáčkově akademii múzických umění. Pod vedením doktorandky Ivety Novotné, která se ve svém výzkumu zabývá rozhlasovými hrami, které nějakým způsobem pracují se zpravodajskými a publicistickými principy, se tři studenti oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika – Eliška Kánská, Filip Gažo a Jan Rec nejprve teoreticky seznámili se senzačními hrami a jejich možnými současnými podobami, následně takovou hru sami napsali a společně ji natočili s profesionálními herci.

Jak taková novodobá senzační hra může vypadat? Má šanci vyvolat podobné diskuse jako její předchůdci? To posuďte sami. Hra byla bez předchozího upozornění odvysílána v magazínu Českého rozhlasu Brno a Zlín Zelný rynk v sobotu 7. září.

Scénář a režie: Eliška Kánská, Filip Gažo a Jan Rec

Pedagogické vedení: Iveta Novotná

Střih: Filip Gažo a Richard Štefún

Účinkují: Barbora Goldmannová, Dominik Teleky, Ladislav Kolář, Eliška Kánská, Filip Gažo, Jan Rec a Alena Blažejovská

autor: Iveta Novotná
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.