Ecce Homo - Volkswagen Brouk

Svoje plány levného automobilu pro širokou veřejnost představil Ferdinand Porsche, rodák z Vratislavic na Liberecku, v r. 1922. Zájem neprojevili ani ve společnosti Austro-Daimler, ani v továrně Mercedes. Porsche nakonec založil vlastní společnost a r. 1931 měl hotovy plány vozu, který čtyři pasažéry dokázal pohodlně přepravit i přes 30 % stoupání a to rychlostí na rovině přesahující 100 km/h při spotřebě nepřesahující 7 litrů. Jeho plány korespondovaly s vizí vozu, který by se stal symbolem nového Německa jaké měl na mysli Adolf Hitler. Ten však z pochopitelných důvodů tlačil i an nízkou cenu, jež neměla překročit 990 RM. Tak znělo i zadání z června 1934, ale podniky sdružené v RDA měly zejména k ceně rezervovaný postoj. Nedostatek deviz a potíže se surovinami posílily jejich pochyby a skepticky hleděly i na hospodárnost vlastní továrny na lidové vozy.

Logo|foto:Český rozhlas

Firma Zündapp vyrobila tři prototypy, které Porsche předvedl 12. října 1936. Měly nezávislé zavěšení kol a vzduchem chlazený motor o objemu 700 ccm a výkonu 22,5 koně. Každý z nich ujel během sedmdesáti dnů vzdálenost padesáti tisíc kilometrů. Auta obstála bez nutnosti větších oprav a Hitler byl spokojen. Dodnes se vedou spory, zda Porsche trochu nenapodobil v té době úspěšnou Tatru 77 svého přítele Hanse Ledwinky. Je pravda, že musel řešit i jiné problémy, než konstrukční. Protože jediné dva dostupné výrobní závody vlastnily společnosti Ford a Opel, které nebyly čistě německé, přikázal Hitler svým pracovním oddílům vystavět novou továrnu v dolnosaském Wolfsburgu. Svými gigantickými rozměry měla umožňovat výrobu 800 000 vozů ročně. Dne 26. května 1938 Hitler položil základní kámen továrny a už v roce 1940 z její výrobní linky sjelo první auto. Nebyl to však proponovaný civilní Volkswagen přezvaný podle odborové organizace Kraft durch Freude (Radostí k síle) na KdF, ale automobil vojenský. Německá pracovní fronta v srpnu 1938 zavedla sice na vůz KdF systém spoření, doprovázený obrovskou reklamní kampaní a ten, kdo každý týden složil 5 RM, měl se stát vbrzku majitelem vozu. Akce však vyšuměla, nízká kupní síla obyvatel a brzký výbuch války udělaly čáru přes rozpočet, i když veřejnosti byly představeny tři karosářské verze - uzavřený sedan, sedan se shrnovací plátěnou střechou a kabriolet. Z výrobních linek pak po celou válku sjížděly, byť na oblíbeném podvozku, známé Kübelwageny, jak se vojenským KdFkám říkalo.

Logo|foto:Český rozhlas

Až po válce se mohla rozjet výroba civilních vozů. Už v srpnu zadala britská vojenská správa automobilce, v jejímž čele tehdy stál britský major Ivan Hirst zakázku na výrobu 20 000 vozů. Ještě do konce roku bylo vyrobeno prvních 55 vozů, ale pak už se jelo naplno. Už v r. 1946 opustil výrobní linky vůz s pořadovým číslem 10.000, v květnu 1949 už to bylo 50.000 a křivka výroby prudce stoupala. Od té doby se za volantem Volswagenovic Brouka vedle běžných motoristů objevovaly i celebrity, bojoval na tratích automobilových soutěží, stal se hvězdou stříbrného plátna, pohyboval se nejenom na silnicích, ale i na vodě a dokonce i létal. Jeho popularitu nejlépe dokládá míra sentimentu, jež nám nedovoluje se s ním rozloučit ani po ukončení výroby. New Beattle je toho dokladem. No není roztomilý? Hezký den!