Ecce Homo - Sergěj Mironovič Kirov

Ještě nedávno byl účastníkem XVII. sjezdu KSSS(b), sjezdu Stalinova triumfu a zbožnění. Výsledky industrializace byly viditelné, kolektivizace byla dovršena, duchovní život země se dostal pod kontrolu a obyvatelstvo bylo ve svých občanských právech omezeno na minimum. Fungoval sice přídělový systém, ale ten zásoboval přednostně dělníky a nutil tak kolísavou inteligenci, aby se více starala o to, že nebude mít co jíst, než o to, zda se tento politický systém dá ještě považovat za demokratický nebo alespoň lidský. Přesto Kirov pro tento sjezd vymyslel název Sjezd vítězů. Mohli bychom se domnívat, že se inspiroval v Německu, kde jiná vedoucí strana pořádala v Norimberku obdobný Sjezd vítězů, ale tentokrát opisovali nacisté. Na sjezdu se sešlo se celkem 1966 delegátů s hlasem rozhodujícím. Za několik měsíců bude Kirov mrtev a po pěti letech bude moci následující sjezd přivítat už jen zbývajících 59 živých delegátů, zbývajících 1907 bude již po smrti v následku masových represí, které nemají v moderních dějinách obdoby.

Logo|foto:Český rozhlas

Je třeba říci, že okolnosti spojené se zavražděním soudruha Kirova jsou dodnes obestřeny mnoha nejasnostmi a záhadami a vyžadují, aby byly co nejdůkladněji prošetřeny. Půl druhého měsíce před vraždou byl budoucí vrah Nikolajev zatčen pro podezřelé chování, ale následně bez osobní prohlídky propuštěn. Tehdy měl mladý a nadšený komunista Nikolajev jen jakousi stížnost na Kirova. Během jejího projednávání se však dostal do rukou Stalinova osobního agenta Viktora Zaporožce, zástupce náčelníka leningradské NKVD. Ten mu pak připravil podmínky k tomu, aby mohl Kirova zastřelit. Podrobnosti ostatně později do posledního detailu přiznal tehdejší šéf NKVD Jagoda. Učinil tak v rámci vlastního procesu, v n ěmž si chtěl zachránit krk, a proto neuvedl jméno hlavního konspirátora, Josifa Stalina. Po zavraždění Kirova byli vedoucí pracovníci správy lidového komisariátu v Leningradě ze svých míst odvoláni a podrobeni mírným trestům, avšak v r. 1937 byli bez soudu zastřeleni, aby se zahladily stopy organizátorů Kirovovy vraždy. Víme-li kdo, zbývá objasnit, proč byl vydán příkaz k vraždě.

Až mnohem později, snad na základě inspirace Bucharinem přišli menševici s tím, že Kirov údajně představoval odlišný politický styl než Stalin, který se tak ocitl s většinou delegátů XVII. sjezdu ve vážných rozporech. Pozdější oficiální historiografové uvítali možnost, že strana byla v jádru zdravá a zločincem byl jedině Stalin. Skazky o protistalinském odporu ?nejlepších synů strany", autentických leninovců, kteří by stalinské deformace prostě nepřipustili, jsou dodatečně vymyšlenou povídačkou. Především Kirov sám byl oddaným stalinistou a do Leningradu byl Stalinem vyslán, aby tam udělal pořádek. Jeho vražda však přesto Stalinovi prospěla, inspirován Nocí dlouhých nožů rozhodl se upevnit osobní moc likvidací konkuren tů. Už v den vraždy večer, 1. prosince 1934 bylo na Stalinův podnět vydáno usnesení, umožňující operativně zajišťovat, soudit a popravovat "teroristy", ať už skutečné či domnělé nepřátele socialismu.

Hned první den po Kirovově vraždě bylo jen v Leningradě popraveno 37 tzv. bělogvardějců, v Moskvě 33 a dalších 28 v Kyjevě. Popravy podle svědků pokračovaly v Leningradě po čtyři noci, a každého rána bylo ze sklepení oblastní úřadovny NKVD odváženo přes 200 těl. Za možnost upevnit osobní moc byl jeden zavražděný Kirov přijatelnou cenou, i kdyby byl Stalinovým osobním přítelem, a Stalin přátele neměl, jen poskoky a spoluviníky. Hezký den!