Ecce Homo - Magdalena Dobromila Rettigová

Netvrdím, že přímo opak je pravdou, ale měli bychom tuto ustálenou vizi alespoň trochu poopravit v zájmu historické skutečnosti. Slečna Magdaléna se jmenovala za svobodna Artmanová. Vdávala se ve 23 letech a jejím chotěm se stal právník, spisovatel, ale také český vlastenec Jan Alois Sudiprav Rettig. Přes své příjmení to byl on, kdo svoji o devět let mladší choť přivedl k českému patriotismu. Mladá Magdaléna Dobromila své počáteční literární pokusy páchala v němčině, jak byla z domova vychována, ale pak se pod vlivem manžela a okruhu jeho přátel pustila do "prostinkých veršů a uslzených povídek" česky a ejhle, měla úspěch. Byla vlastně jednou z našich prvních uvědomělých feministek, neboť nastolila ženskou otázku a brzy přidala i své osobité řešení. Bude-li žena výtečně ovládat všechny domácí práce, nezavdá svému choti příčinu k hněvu a zajistí i sobě příslušné postavení. Proto se Rettigová začala zabývat tak intenzivně vařením.

Abychom nekřivdili, Rettigová neměla pro ženy na mysli osud, jenž v němčině zosobňují ona tři slavná "K" (tedy Kinder, Küche und Kirche), ale snažila se rozšiřovat jejich vzdělání a vlastenecké cítění. I k tomu měly posloužit její knihy. Nebyla jediná a nebyla ani průkopnicí. Máme spočítáno, že do vydání její kuchařky vyšlo u nás od r. 1782, tedy za 44 let, celkem sedm takových prací a některé i opakovaně. Rettigová však psaní kuchařských návodů povýšila na literaturu. Nedává příkazy, ale radí, je zvídavá i hravá. V paměti generací z neznámého důvodu uvázalo hlavně ono "vraž do toho dvacet vajec a 2 libry másla". Zapomíná se přitom, že se tehdy nevařilo pro 3 nebo 4 strávníky, ale pro velkorodinu i se služebnictvem, učni či tovaryši. Přitom Rettigová byla jako kuchařka spořivá - "dobrá hospodyně nesmí nic zmařit", nikoliv "outratná". Vlastenecký tón jejího díla podtrhuje i fakt, že svoji kuchařku dedikovala především vrstvám středostavovským, které byly oporou českého vlasteneckého hnutí.

Magdalena Dobromila Rettigová|foto:Portrét od Maxmiliana Müllera z Domácí kuchařky (rok vydání 1868)

Rettigová neměla nikdy vysoké umělecké ambice a na veškerou svoji tvorbu se dívala jako na svého druhu službu národu. Byla však tak populární, že když v létě 1857 přišli přátelé za Boženou Němcovou s tím, že chtějí vydat její litografii, jež by byla prodávána "co symbol české vlastenky" Němcová odmítla a nabídla za sebe jako zástupnou ikonu - právě Rettigovou. Její domácí kuchařce bude příštího roku 180 let, ale nedejte se mýlit, na nějakého exčecha Kroce i s jeho McDonaldem ještě pořád stačí. Hezký den!