Ecce Homo - Joy Adamsonová

Frederika Viktorie Gessnerová se narodila počátkem r. 1910 v Opavě, kde má na rodném domě pamětní desku. Na ní jsou správné údaje, ale to nebrání řadě našich autorit, aby neměnily datum jejího narození na 20. října. Mladá Frederika žila i po rozpadu Rakousko-Uherska ve svém rodišti, ale rozpad manželství jejích rodičů ji odtud vyhnal. Přestěhovala se r. 1922 s matkou a dvěma sestrami k příbuzným do Vídně a tady se velmi intenzivně vzdělávala. Získala diplom, jenž ji opravňoval vyučovat hře na pianino, absolvovala kurs módních návrhářek, věnovala se sochařství a na škole uměleckých řemesel dokonce i práci s kovem a nakonec vystudovala medicínu. To všechno stihla do věku 25 let, kdy se vdala za Viktora von Klarwill, vídeňského bankovního úředníka židovského původu. Spolu s ním v r. 1937 utekla z Rakouska sužovaného nacistickým nebezpečím, aby v Africe našli společný domov. Už během cesty se seznámila se švýcarským botanikem Peterem Ballym. Rychle se rozhodla a po rozvodu s prvním manželem se za Ballyho provdala.

Joy Adamsonová

Druhý manžel, se kterým se usadila v Keni a jenž ji obdařil přezdívkou Joy, ji zasvětil do krás africké přírody, ale především do malování rostlin. Byl uznávaným botanickým malířem, avšak Joy jej překonala. Její kresby splňovaly nejen náročné technické požadavky spojené s přesným zobrazením rostlin, ale současně se staly uměleckým dílem. Do r. 1943 dokončila Joy Ballyová 700 botanických kreseb, za něž získala zlatou medaili britské královské akademie a jež byly vydány v řadě knih, z nichž ani jedna nevyšla česky, ačkoliv všude jinde na světě jsou běžně dostupné. Na konci války se Joy opět rozvedla o provdala se potřetí, tentokrát za strážce rezervace, Angličana George Adamsona. Stala se tedy Joy Adamsonovou, nikoliv Adamsovou, jak se u nás často uvádí. Osm let pracovala na zakázce britské koloniální vlády, podle níž měla zhotovit portréty příslušníků všech keňských kmenů. Přes značné útrapy nakonec odevzdala 600 kreseb, které se staly keňským národním pokladem, neboť řada kmenů dnes již zanikla. Část je vystavena dokonce v sídle keňského prezidenta. I na toto téma vydala několik česky nedostupných knih. Až v r. 1956 přinesl George Adamson domů osiřelá lvíčata, mezi nimiž byla i pozdější lvice Elza, jejíž příběh autorku tak proslavil. Napsala jej ve svých 50 letech a originální název zní Born free. Počátek 60. let byl dobou zrodu ekologických hnutí, a ta přijala Joy Adamsonovou za svoji duchovní matku. V následujících dvaceti letech až do své tragické smrti (zabil ji její černošský sluha) Joy Adamsonová napsala řadu knih, z nichž však do češtiny bylo přeloženo jen málo. Do Československa už nezavítala, neboť v místech jí nejbližších z dětství se rozprostírala hladina Kružberské přehrady a to ještě nevěděla, že v r. 1993 vyhoří i její oblíbená vila Frederika. Toho se už naštěstí nedožila. Hezký den!