Ecce Homo - Josef Gočár

Jeho otec byl pivovarským sládkem a v Semíně u Pardubic se mu narodil syn, jenž se měl vyučit zlatníkem. Rodina se ještě v 90. letech 19. stol. přestěhovala do Bohdanče, který se stane architektovi útočištěm a jemuž se odmění velkým stavebním komplexem lázní, ale i dalších budov. Mladý muž si vedl ve škole tak dobře, že řídící učitel Karel Peška doporučil rodičům, aby synovi dopřáli vzdělání a poslali jej do Prahy na průmyslovou školu. Ukončil tedy reálku v Pardubicích, u architekta Václava Roštlapila si odbyl povinný rok předškolní praxe a r. 1902 absolvoval stavitelské oddělení Státní průmyslové školy v Praze. R. 1903 byl po usilovné snaze přijat jako řádný posluchač Kotěrovy speciálky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po pěti semestrech ukončil studia u Jana Kotěry a pracoval v jeho atelieru až do roku 1908, kdy se jako architekt osamostatnil. Jistý vztah mezi učitelem a žákem zůstal zachován, i když Gočár stejně jako řada dalších opustili strohý styl svého učitele a přijetím kubismu proti němu vlastně protestovali. Po předčasné Kotěrově smrti v r. 1923 se však v řadě funkcí stal Gočár jeho následovníkem, zejména zaujal jeho místo profesora architektury na Akademii výtvarných umění.

Logo|foto:Český rozhlas

Po Josefu Gočárovi zůstalo množství jeho realizací a je dost těžké být průvod-cem po architektuře, když ji nemůžete kompletně ukázat. Takže jen několik zkusmých sond, i když se přiznám, že nejsou nahodilé. Zmíněné Lázně Bohdaneč a Gočárovu kolonádu zmršila nástavba dalšího patra ještě ve 20. letech 20. století. Přesto ale hlavní fronta vypadá krásně monumentálně, připomíná trochu empírový zámek v Kačině. Doporučuji vřele návštěvu Jaroměře, kde v budově Wenkeho obchodního domu sídlí tamní muzeum. Je to stavba z r. 1910, tedy jedna z prvních realizací. Podobně je na tom asi nejznámější, Dům U černé Matky Boží v Praze, kde je dnes též expozice a to dokonce českého kubismu. Škoda jen, že vzácné interiéry musely být rekonstruovány, neboť byly průběhem let nesmyslně zničeny. Kapitolou samou o sobě je Gočár a Hradec Králové, kde mu starosta dr. František Ulrich poskytl obrovské možnosti a Gočár se městu odměnil i velkorysým urbanistickým plánem. Hradec se tak řadí k několika málo městům, jež jsou téměř rezervací moderní architektury, podobně jako Zlín. Pokud jde o Brno, byl k němu velký architekt macešský a ono mu to nevkusně oplácí. Jaruškův dům na Palackého třídě v Králově Poli byl nedávno ne úplně citlivě opraven, ale na jeho šedivé fasádě řádil zase blbec se sprejem. Ti parchanti by přestříkali i Tádž Mahal. Jako by nestačilo, že Gočárovu pozůstalost v Národním technickém muzeu komplet vytopila povodeň v r. 2002. Hezký den!