Ecce Homo - Friedrich Alfréd Krupp

Mladý Krupp byl jedináček, ale vůbec se nepodobal představám svého diktátorského otce o vhodném následníkovi. Křehký a astmatický hoch trávil většinu svého času na léčeních. Kromě toho už jen kličkoval v úhybných manévrech před svým otcem, s nímž se navzájem srdečně nenáviděli. Když dospěl, matka mu našla vhodnou nevěstu, neboť bylo žádoucí, aby vzkvétající firma měla svého dědice. Mladý Krupp se úkolu nakonec zhostil tak říkajíc na půl, neboť přivedl na svět dvě dcery. Daleko větším překvapením však bylo, jak se následník firmy vypořádal v r. 1887 s jejím převzetím. Když se dostal do vedení průmyslového impéria, všeobecně se počítalo s tím, že selže. Místo toho se ukázal jako schopnější podnikatel, než jeho zakladatelský předchůdce. Neměl onu zjevnou brutalitu starého Kruppa, ale místo toho vynikal diplomatickým taktem. Obratným jednáním dosáhl toho, že během šesti let jeho osobního působení byl koncern zcela zmodernizován a pronikl do života Essenu jako jeho neoddělitelná součást, Patřilo mu tady totiž vše, včetně nemocnice, sirotčince, obchodů, hotelů, restaurací a továren na obuv a oděvy. Mladý Krupp využil rovněž přátelství se stejně mladým císařem Vilémem a dosáhl množství státních zakázek. Armáda a zejména německé námořnictvo, jež se teprve budovalo, byly bez Kruppových děl nemyslitelné.

Logo|foto:Český rozhlas

Mnozí byli zprvu udiveni, když po velkolepém rozmachu se Krupp zcela vzdal vedení firmy a usadil se na ostrově Capri. Tady pokračoval v tradici, kterou tu založil císař Tiberius, totiž v tradici orgií. Fritz, jak se tu Kruppovi říkalo, si zakoupil na Capri vilu a v přístavu kotvila jeho jachta. Kvůli spojení mezi oběma místy nechal vystavět do strmého kopce silnici, která dodnes nese jeho jméno. Bohatý Krupp se ocitl v ráji, kde mohl mít kteréhokoliv chlapce, na něhož ukázal. Vydržela mu ta idyla téměř deset let, než jej socialistický list Vorwärts, jehož ideoví vůdcové byli proti programu námořního vyzbrojování, začal propírat. Na přelomu století bylo takových afér mnoho, k nejslavnějším patřila ta, která vedla v Británii k ostrakizaci Oscara Wilda. Císař se za svého oblíbence postavil, 50.000 Kruppových zaměstnanců adresovalo císaři děkovný list, ale stalo se něco neočekávaného. Friedrich Alfréd Krupp nechtěl čelit veřejnému procesu a zvolil raději sebevraždu. Věděl totiž, že veřejné mínění mu v době procesu rozhodně nebude nakloněno a nechtěl si na vlastní kůži zkusit sílu zjevného odsouzení. Císař, žalobci i rodina si oddychli. Nebezpečí veřejné aféry bylo zažehnáno. Moc se za těch sto let nezměnilo. Hezký den!