Ecce Homo - František Maxmilián Kaňka

Již od prvního desetiletí 18. století Kaňku zaměstnávala řada nejpřednějších šlechtických rodů českého království, jako Liechtensteinové, Vrtbové, Mansfeldové a Černíni. Pracoval však také pro církevní řády - piaristy (chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli), jezuity (zejména dostavba pražského Klementina), ale i cisterciáky (dokončení konventní budovy kláštera na Zbraslavi). Přestože jeho architektura je poměrně velmi klidná a zdá se, že tíhne spíše k rokokovému zjemnění a klasicistnímu zjednodušení, získal si její autor obrovské renomé a od r. 1723 se stal císařským architektem. Stavbou, která jej proslavila i mimo Prahu a Čechy, byla úprava pražského paláce Černínů na Hradčanech, který pro Humprechta Černína z Chudenic začal stavět v letech 1669-82 Francesco Caratti. Stavba se pak protáhla na dvě generace.

Logo|foto:Český rozhlas

Ostatně pro Černíny projektoval Kaňka také zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva další paláce v Praze na Malé Straně. Tato úspěšná práce pro rod, který právě tehdy zaujímal dominantní pozici, mu přinesla obrovský počet zakázek od nejrůznějších dalších šlechtických rodin. Záhy však zájemci ostrouhali, neboť úspěšný architekt František Maxmilián Kaňka se rozhodl před šedesátkou ukončit svou stavitelskou kariéru a nadále se věnoval již jen manželce a rozmnožování beztak rozsáhlého majetku. V poměrně vysokém věku se znovu oženil s mnohem mladší manželkou pocházející z erbovní rodiny. S ní bydlel ve svém velkém domě v Dlouhé třídě v Praze, v němž byl i prosperující pivovar. Další příjmy mu pak plynuly z několika dalších pražských domů, a snad také proto si mohl dovolit nechat vystudovat své potomky práva, když sám absolvoval zřejmě jen gymnázium.

Logo|foto:Český rozhlas

Maxmilián Kaňka byl nepochybně jedním z nejvýznamnějších českých představitelů vrcholného baroka, jehož soupis staveb je natolik rozsáhlý, že jej nikdy nemůžeme považovat za konečný. Na rozdíl od Dienzenhoferů totiž Kaňka své stavby nevedl jako stavitel, takže měl dostatek času na vlastní projekční činnost. Především jako architekt rozsáhlého valdštejnského panství přispěl k vytvoření barokní tváře tehdejších Čech, měl také určující podíl na tehdejší zámeckou architekturu. Úzké přátelské vztahy jej vázaly především k Matyáši Bernardu Braunovi, a tak na většině jejich budov se spojuje mistrovství obou umělců, mnohdy doplněných ještě malbou Václava Vavřince Reinera. Z četných pražských realizací je dobré připomenout si hlavně Kaňkův podíl na dostavbě Klementina, zahrnující jak kostel sv. Klimenta, tak Astronomickou věž a Zrcadlovou kapli a též přestavbu Karolina. Tím jsme však zdaleka nevyčerpali všechny stavby velkého architekta Maxmiliána Kaňky. Hezký den!