Ecce Homo - černý čtvrtek na newyorské burze
Před tři čtvrtě stoletím černý čtvrtek na newyorské burze odstartoval hospodářskou krizi, jakou svět zatím nepoznal. Když se světové hospodářství zotavilo z následků světové války, otevřela se cesta pro "zlatá 20. léta". Nevelká inflace, vysoké mzdy, rozvoj nových průmyslových odvětví a převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba, to všechno probudilo netušený hospodářský boom. Nejznámějším příkladem byla Fordova "plechová Lízinka", automobil, který se díky pásové výrobě stal lidovým vozem. "Každý den - jeden dolar, každý rok - nový Ford", zněl reklamní slogan. Hospodářské oživení se postupně rozšířilo z USA i do Evropy.
Hospodářský vzestup se projevil na prudce eskalujících kapitálových trzích. Americký akciový index zvaný Dow Jonesův se až do r. 1924 pracně šplhal na hranici 110 bodů, aby se už v následujícím roce lehce přehoupl přes hranici 150 bodů, v r. 1927 překročil 200 bodů, dalších sto bodů pak přidal za pouhý rok a mířil stále vzhůru. Dne 3. září 1929 dosáhl historického rekordu, když uzavíral na hodnotě 381,17 bodů. To však již skeptičtější finanční analytici jako Roger Ward Babson varovali před blížícím se akciovým pádem. Jenže jim nechtěl nikdo věřit, skeptické hlasy v další euforii rychle zanikaly. Jak jinak, dosud se akciovými investicemi zabývali jen velcí investoři, ale v pol. 20. let se cenné papíry staly populárními i u široké veřejnosti. Kurs akcií rostl doslova měsíc od měsíce a vidina pohádkových zisků přitahovala. Dělníci a posluhovačky si vyměňovali zaručené tipy a "akciové letadlo" se odlepilo od země a zamířilo do nebes. Na konci 20. let vystřídala optimismus naprostá euforie a lidé bezhlavě investovali vše, co mohli dočasně postrádat a mnohdy i to, co postrádat nemohli. Mnozí si brali úvěry, aby jim burzovní "perpetuum mobile" i tyto vypůjčené peníze rychle zhodnotilo. Dokonce časopis pro americké hospodyňky vychvaloval akciové investice titulky typu "každý je povinen zbohatnout" a "jaké akcie si dáme pod stromeček". Banky a ekonomičtí experti se navzájem uko lébávali těmi nejoptimističtějšími prognózami a pomáhali hnát trh vzhůru.
Na rozdíl od všeobecného mínění nepřišel akciový krach zcela neočekávaně. Už na jaře r. 1929 se objevily první známky začínající recese. Dobré sklizně v letech 1927 a 1928 a zvýšená nabídka pšenice na trhu vedly výraznému poklesu cen a zemědělský sektor tak jako první pocítil příznaky blížící se krize. Také v podnikové sféře vzrostly zásoby a tempo spotřeby se snížilo. Ve čtvrtek 24. října zahájil trh zpočátku klidně, ale zanedlouho se rozlila mohutná prodejní vlna. Šlo především o nucené prodeje akcií, které byly předtím zakoupeny na úvěr. Za pouhou půlhodinku změnilo na 1,6 miliónů akcií majitele. Zcela zmizely nákupní příkazy a spousta investorů podlehla panice. Každý se chtěl co nej rychleji zbavit svých akcií - lhostejno za jakou cenu. Kurzy se hroutily před očima. Nával prodejců byl tak obrovský, že se obchodování zahltilo a muselo být několikrát přerušeno, což ještě zvyšovalo paniku. Během dopoledne se tak ve vzduchu rozplynulo na 11,25 miliard dolarů. Příští den zasáhly zprávy o výprodeji na newyorské burze také evropské trhy a postaraly se zde o "černý pátek". Následky byly katastrofální. Skoro 3 milióny Američanů byly krachem přímo postiženy a ztratily značnou část svého jmění. "Zlatá dvacátá" byla nenávratně pryč a světové hospodářství stálo před mnohaletou krizí, nazvanou později "velká deprese". No, hezký den!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Na Írán zaútočilo 200 izraelských letounů. ‚Největší vzdušný útok v naší historii,‘ řekl Tel Aviv
-
Chameneí je mrtvý, tvrdí izraelská strana. ‚Psychologická hra,‘ zní z Íránu, který to popírá
-
Sparta ve šlágru 24. kola smetla ostravský Baník. Na domácí půdě zvítězila po divokém závěru 5:2
-
Kalhousová: Otázka, kdo s údery na Írán přesvědčil koho, bude analytiky zaměstnávat ještě mnoho let