Ecce Homo - anglický král Eduard II.

Eduard I. přezdívaný Skotobijec byl již starý a nemocný, když přísahal "při Bohu a labutích", že potlačí skotskou vzpouru a nic jiného že nechce. Poslední tažení jej dorazilo, ale ještě na smrtelném loži žádal svého syna, aby jeho tělo nepohřbíval před konečnou porážkou Skotů, jeho srdce poslal do Svaté země v doprovodu stovky rytířů a jeho kosti nosil do boje v čele anglických vojů, aby alespoň takto mohl svá vojska vést k vítězství. Eduard II. nesplnil z přísahy otci nic, jeho tělo nechal pohřbít vcelku v kapli Westminsterského opatství a chuť pobíjet Skoty si opatrně nechal zajít. Bylo mu 23 let, když se musel ujmout trůnu a současně s tím se, ač nerad, i oženil s Isabelou, dcerou francouzského krále Filipa. Kvůli ní však nemínil rozpustit svůj dvůr, kterým se obklopil, a v němž nechyběli půvabní lokajové, podkoní a další podivné existence. Sám Eduard po otci zdědil statnou postavu a pěkný zevnějšek, nebyl však po něm tvrdě zmužilý. Oblíbil si hudbu a různé kutilské činnost, jako bylo řezání došků, pletení proutí nebo kopání zavodňovacích kanálů (prostě dobově různé špinavosti) a příliš se nestaral o vedení státu.

Logo|foto:Český rozhlas

Jediným jeho zájmem bylo, aby se ke dvoru vrátil jeho přítel z dětství Piers [Gav´st´n] Gaveston, který s ním vyrůstal, ale jehož starý král nakonec poslal do vyhnanství. Gaveston byl z dobrého gaskoňského rodu, elegantní a vtipný a také starý král si jej původně oblíbil. Když ale viděl jeho vliv na prince, poslal jej do Francie a syna přiměl slíbit, že jej nepovolá zpátky. Hned po králově smrti byl Gaveston zpět a král Edvard s ním trávil většinu času. To by lordům nevadilo, kdyby jej nezahrnoval stále novými tituly a majetky a dokonce mu při své cestě do Francie svěřil správu celé země. Parlament Gaskoňce několikrát vypudil, ale král mu opět otevíral cestu zpět, naposledy jako místodržiteli Irska. To bylo příliš. Lordi po 4 letech tahanic Gavestona zajali a nechali bez řádného soudu popravit. A aby jejich čin král ocenil, vystavili jeho hlavu přímo pod jeho okny. Zoufalý král se nepomstil, jak by učinil jeho otec a hledal útěchu u svého švagra, Hugo Spencera. Tím však zpečetil osud jeho i svůj.

Logo|foto:Český rozhlas

Biskup z Herefordu kázal veřejně na text z Písma: "Zlo počíná se od hlavy." Vypadalo to jako otevřená výzva ke vzpouře. Ale ta nevypukla ihned. Eduard přese všechno zplodil s Isabellou čtyři syny, takže nebylo možno říci, že by svoje povinnosti panovníka plnil zase až tak laxně. Biskup z Oxfordu si však vybral ke svému kázání text z knihy Genesis: "Nepřátelství položím mezi tebe a ženu a ona ti rozdrtí hlavu?" Po čase se ukázalo, jak prorocká to byla slova. Královna si po čase našla milence, Rogera Mortimera a dokonce s ním odešla do Francie. Lordi se vrhli na krále, ale tentokrát to přehnali. Když zavraždili Spencera, král se vzpamatoval a také nešetřil popravami. Ale jeho žena se vrátila i s milencem a žádala manželovu abdikaci ve prospěch nejstaršího syna, pozdějšího Eduarda III. Král chtěl mít klid a nejprve přenechal vládu manželce a nakonec v lednu 1327 skutečně odstoupil. Tím se však vydal do rukou nepřátel. "Byl zajat, po pět měsíců vláčen z hradu na hrad, živen odpadky, oblečen v cáry a umisťován do míst plných nečistoty." Nakonec se nepohodlného panovníka zbavili na hradě Berkeley tím, "že do jeho vnitřností vrazili zadem rozžhavené železo." Mortimerovi to však štěstí nepřineslo, neboť Eduard III. nebyl po otci a po třech letech jej svrhl a dal popravit. Hezké gotické drama, přesně takové, jak je později napsal Christopher Marlowe, předchůdce Shakespeara a mimochodem také gay. Hezký den!