„Dělat sochu chlapa v trenkách a tričku, byla pro mě výzva“
Zlínský sochař Radim Hanke je autorem nejen známého sousoší Jana Antonína a Tomáše Bati, ale také hlavní ceny Zlatý střevíček, kterou vytvořil pro zlínský filmový festival, nebo sochy Emila Zátopka. Jak sám přiznává, socha Emila Zátopka byla pro něj největší výzvou v jeho profesním životě.
Vytvořit ve Zlíně sochu Emila Zátopka byla myšlenka zlínského muzikanta Karla Markytána. „Pro mě to bylo nesmírně zajímavé i tím, že jsem se mohl seznámit s paní Danou Zátopkovou, neuvěřitelně inteligentní paní“, říká Radim Hanke.
Jak sám přiznává „dělat sochu chlapa v trenkách a tričku“, byla výzva. Pro zlínského sochaře to bylo vlastně antické téma.
Nejvíce se inspiroval historickými filmovými záběry z maratonu z Helsinek, kde Emil Zátopek poprvé startoval a hned zvítězil.
Sochu Jana Antonína Bati ve Zlíně, která stojí naproti zlínskému mrakodrapu neboli 21. budovy vytvářel Radim Hanke jako první. Na zakázku neměl tolik času a proto její vzhled často konzultoval se svými kolegy z branže. Tomáš Baťa byl ke svému bratrovi připojen až o tři roky později. A proč je Jan Antonín Baťa tolik shrbený? Protože to přesně vychází z historicky doložených fotografií, které Radim Hanke dlouho studoval.
Pro Filmový festival Zlín vytvořil Radim Hanke hlavní festivalovou cenu Zlatý střevíček. Jedná se o holčičku se střevíčkem na ramenou. Další dvě dřevěné sochy jsou možné k vidění přímo v zoologické zahradě Lešná a to Toltécký bojovník a Mauglí, který měří osm metrů.
V prostorách zlínských filmových ateliérech je k vidění busta Karla Zemana. „Je to zkombinované s rezavým železem, který by měl evokovat ty jeho staré stroje, které používal ve svých filmech.“ Původní nápad byl ten, že by se naistaloval velký ohnutý plech s motivy vzducholodí a létajících strojů, ale kvůli financím se tato verze nakonec neuskutečnila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.