Byl bych blázen, kdybych se nebál. Člověk musí mít respekt k přírodě, říká lovec bouří

31. srpen 2021

Když přichází hromy a blesky, většina lidí raději zůstává doma v bezpečí. Existují ale výjimky. Fotografové, kteří naopak bouřky vyhledávají – lovci bouřek.

Jedním z nich je otec dvou dětí, který pracuje jako instalatér, ale veškerý volný čas věnuje bouřkovým mračnům. Kvůli své vášni si dokonce koupil byt v posledním patře panelového domu. „Mám tam krásné výhledy, a když sousedé vidí, že tam mířím anebo že skáču do auta, tak začnou sklízet prádlo, protože je jim jasné, že asi začne brzo pršet,“ říká Jiří Kouřil.

Nevšední koníček mu dělá radost, a aby si bouřky dobře nafotil, tak za nimi neváhá jezdit po celé republice. „Musím mít ale respekt k bouřce, protože je to nebezpečné, někdy přijdou tak silné kroupy a blesky, že je lepší se někam schovat. Některé bouřky jsou dlouhé několik kilometrů a nemáte šanci od toho ujet pryč.“

Jiří Kouřil sní o návštěvě Ameriky, kde se často vyskytují hurikány a tornáda. „V Americe se lovci bouřek sledováním a focením bouřek živí, ale u nás to máme jen jako amatérský koníček,“ říká.

„Když se mění počasí, tak to poznám i na svém těle, protože mě zlobí kotník, takže kromě meteoaplikací, které mám nainstalované v mobilu, věřím i fyziologickým projevům na svém těle,“ směje se lovec bouřek, který má na Facebooku početnou fanouškovskou základnu. Sleduje ho necelých 30 tisíc lidí a vzájemně si vyměňují své fotografie. 

Spustit audio

Související