„Brnu sluší jaro.“ Čapkovská Morava v životních osudech sourozenců Heleny, Karla a Josefa

8. červen 2024

Hasan Zahirović splétá nitky moravských (i specificky brněnských) souvislostí – mapu čapkovské Moravy. Poslechněte si v seriálu o sourozencích Čapkových a jejich osudech.

Čapkovská Morava I. (1.-8. díl)

Účinkují: Michal Bumbálek, Jana Štvrtecká
Připravil: Hasan Zahirović
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Zvukový mistr: Peter Javorka
Režie: Radim Nejedlý

Karel a Josef Čapkové a jejich sestra Helena Čapková, provdaná Koželuhová (a později Palivcová), jejich životní osudy a publicistická, literární, dramatická i výtvarná tvorba – to jsou témata, jimiž se dlouhodobě a v širokých souvislostech zabývá Hasan Zahirović. Ve spolupráci s dramaturgyní Alenou Blažejovskou vytvořil pro magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk rozhlasový seriál, ve kterém čerpá z množství různých zdrojů a splétá tak nitky moravských (i specificky brněnských) souvislostí – mapu čapkovské Moravy.

sourozenci Čapkovi (zleva: Karel, Helena a Josef)

Co Karel Čapek psal o Moravě? V roce 1936 se zabýval myšlenkou napsat také cestopis z domova a nakreslit k němu obrázky. Doufal, že „projde křížem krážem každou vesnicí, kterou neznal“. V citovaných úryvcích popisuje Třebíč, Starou a Novou Říši, Telč, Moravské Budějovice, Jaroměřice – a nakonec i Brno. To je podle něj „intimní a přitom mladé město“, jemuž sluší jaro.

Lásky, vztahy a Brno

V seriálu se dozvíte, jak se Brno stalo osudným městem Heleny Čapkové – starší sestry slavných bratrů, která se ani ne devatenáctiletá v roce 1904 provdala za o třináct let staršího brněnského advokáta Františka Koželuha. O rok později do téhož města přišel také Karel Čapek, který se musel ve svých patnácti letech pro své protirakouské smýšlení či kvůli nařčení z rozvracení základů habsburské říše přesunout z Hradce Králové na gymnázium do Brna. Setrval zde dva roky.

Čtěte také

Vztahy mezi provdanou Helenou a jejími bratry byly velmi dobré. Všichni se pak často scházeli během letních prázdnin v Bílovicích nad Svitavou, kde si rodina Koželuhova pronajímala byt. Byl ve žlutém domečku skoro na konci vesnice, na kraji lesa.

Helena Čapková zachycuje ve svých textech i epopej růstu nového Brna. Dle jejích slov se také musela účastnit dobročinných slavností a plesů – a prožila zde i svou platonickou lásku. Z jejích knih je sice nejznámější kniha Moji milí bratři (1962), ale ve 20. letech napsala i drobnou prózu Malé děvče (1920), lyrizovaný text o mateřství Kolébka (1922) a rozsáhlejší prózu O živé lásce (1924). Také její Pohádka o babiččině zástěře vznikla v Brně za života jejího prvního manžela Františka Koželuha. Úryvky z těchto próz také uslyšíte.

Angažovanost Karla Čapka

Karel Čapek opakovaně jezdíval na návštěvy k Otokaru Březinovi do Jaroměřic nad Rokytnou. Doprovodila ho tam i jeho sestra Helena. I tomu je věnován jeden díl Zahirovićova seriálu.

Bratři Čapkové

Další díly se zabývají angažováním se Karla Čapka v případu antimilitaristy Vladimíra Rajdy z Bohuslavic u Kyjova. Příběh můžeme sledovat díky dopisům mezi Čapkem a Rajdovým brněnským advokátem Jindřichem Groagem a také díky Čapkovým publicistickým článkům v Lidových novinách. Do případu odpírání vojenské služby, kvůli němuž Rajda skončil ve vězení v Brně na Špilberku, byl zapojen i prezident T. G. Masaryk.

Podobným případem je osud Karla Guziura, rovněž Groagova klienta, jemuž také hrozilo potrestání za odmítání vojenských rozkazů. Guziur byl adventista a vyznával učení o svěcení soboty. Ve službě v armádě mu svědomí nebránilo, ale odmítl vykonávat rozkazy během soboty.

Čapkovská Morava II. (9.-16. díl)
Účinkují: Michal Bumbálek, Jana Štvrtecká, Pavel Čeněk Vaculík
Připravil: Hasan Zahirović
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Zdeněk Kozák

Následně sledujeme případ chudé posluhovačky z Mladče na Olomoucku Marie Tögelové, která psychicky nezvládla narození třetího dítěte a na podzim 1923 novorozeně utopila v řece Moravě. I té se Karel Čapek zastal a psal o ní.

O princezně z Krakatitu

Závěrečné díly seriálu jsou věnovány jedné z významných životních lásek Karla Čapka, Věře Hrůzové. Ta autora okouzlila natolik, že se v různých podobách objevuje v jeho díle. Nejzřetelněji v románu Krakatit jako princezna Wille. Věra Hrůzová se v roce 1923 provdala do Skalice nad Svitavou za mlynáře Josefa Skoupila. Na počátku 20. let jí však Karel Čapek píše o svých toulkách po Brně a o tom, že přitom myslí na jejich lásku. Z Čapkovy korespondence Věře Hrůzové můžeme citovat díky edici Jiřího Opelíka, vydané v roce 1980.

Karel Čapek u mikrofonu Československého rozhlasu

V seriálu Čapkovská Morava se dozvíte rovněž o řadě knih, které se touto tematikou zabývají, takže se vám poslech může stát podnětem k další četbě. Celý seriál nabízíme k poslechu po dobu čtyř týdnů.

Hasan Zahirovič

Hasan Zahirović (narozen 28. ledna 1975 ve městě Brčko v Bosně a Hercegovině) absolvoval Filozofickou fakultu v Sarajevu, obor pedagogika, a Fakultu humanitních studií v Mostaru, obor herectví. Věnuje se herectví, překládání, divadelní vědě, zabývá se meziválečným a moderním českým divadlem.

Od roku 2006 žije v České republice. Absolvoval magisterské studium divadelní vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a doktorské studium na DAMU, obor Scénická tvorba a teorie scénické tvorby. Překládal do bosenštiny některá díla bratří Čapků, Skácela, Kundery, Lagronové, Douskové, Frydrych Gregorové. Pracuje jako interní pedagog na oboru kulturní dramaturgie Slezské univerzity v Opavě a je členem hereckého souboru pražského Divadla D21.

autoři: Hasan Zahirović , Alena Blažejovská
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.