„Brnu sluší jaro.“ Čapkovská Morava v životních osudech sourozenců Heleny, Karla a Josefa
Hasan Zahirović splétá nitky moravských (i specificky brněnských) souvislostí – mapu čapkovské Moravy. Poslechněte si v seriálu o sourozencích Čapkových a jejich osudech.
Karel a Josef Čapkové a jejich sestra Helena Čapková, provdaná Koželuhová (a později Palivcová), jejich životní osudy a publicistická, literární, dramatická i výtvarná tvorba – to jsou témata, jimiž se dlouhodobě a v širokých souvislostech zabývá Hasan Zahirović. Ve spolupráci s dramaturgyní Alenou Blažejovskou vytvořil pro magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk rozhlasový seriál, ve kterém čerpá z množství různých zdrojů a splétá tak nitky moravských (i specificky brněnských) souvislostí – mapu čapkovské Moravy.
Co Karel Čapek psal o Moravě? V roce 1936 se zabýval myšlenkou napsat také cestopis z domova a nakreslit k němu obrázky. Doufal, že „projde křížem krážem každou vesnicí, kterou neznal“. V citovaných úryvcích popisuje Třebíč, Starou a Novou Říši, Telč, Moravské Budějovice, Jaroměřice – a nakonec i Brno. To je podle něj „intimní a přitom mladé město“, jemuž sluší jaro.
Lásky, vztahy a Brno
V seriálu se dozvíte, jak se Brno stalo osudným městem Heleny Čapkové – starší sestry slavných bratrů, která se ani ne devatenáctiletá v roce 1904 provdala za o třináct let staršího brněnského advokáta Františka Koželuha. O rok později do téhož města přišel také Karel Čapek, který se musel ve svých patnácti letech pro své protirakouské smýšlení či kvůli nařčení z rozvracení základů habsburské říše přesunout z Hradce Králové na gymnázium do Brna. Setrval zde dva roky.
Čtěte také
Vztahy mezi provdanou Helenou a jejími bratry byly velmi dobré. Všichni se pak často scházeli během letních prázdnin v Bílovicích nad Svitavou, kde si rodina Koželuhova pronajímala byt. Byl ve žlutém domečku skoro na konci vesnice, na kraji lesa.
Helena Čapková zachycuje ve svých textech i epopej růstu nového Brna. Dle jejích slov se také musela účastnit dobročinných slavností a plesů – a prožila zde i svou platonickou lásku. Z jejích knih je sice nejznámější kniha Moji milí bratři (1962), ale ve 20. letech napsala i drobnou prózu Malé děvče (1920), lyrizovaný text o mateřství Kolébka (1922) a rozsáhlejší prózu O živé lásce (1924). Také její Pohádka o babiččině zástěře vznikla v Brně za života jejího prvního manžela Františka Koželuha. Úryvky z těchto próz také uslyšíte.
Angažovanost Karla Čapka
Karel Čapek opakovaně jezdíval na návštěvy k Otokaru Březinovi do Jaroměřic nad Rokytnou. Doprovodila ho tam i jeho sestra Helena. I tomu je věnován jeden díl Zahirovićova seriálu.
Další díly se zabývají angažováním se Karla Čapka v případu antimilitaristy Vladimíra Rajdy z Bohuslavic u Kyjova. Příběh můžeme sledovat díky dopisům mezi Čapkem a Rajdovým brněnským advokátem Jindřichem Groagem a také díky Čapkovým publicistickým článkům v Lidových novinách. Do případu odpírání vojenské služby, kvůli němuž Rajda skončil ve vězení v Brně na Špilberku, byl zapojen i prezident T. G. Masaryk.
Podobným případem je osud Karla Guziura, rovněž Groagova klienta, jemuž také hrozilo potrestání za odmítání vojenských rozkazů. Guziur byl adventista a vyznával učení o svěcení soboty. Ve službě v armádě mu svědomí nebránilo, ale odmítl vykonávat rozkazy během soboty.
Následně sledujeme případ chudé posluhovačky z Mladče na Olomoucku Marie Tögelové, která psychicky nezvládla narození třetího dítěte a na podzim 1923 novorozeně utopila v řece Moravě. I té se Karel Čapek zastal a psal o ní.
O princezně z Krakatitu
Závěrečné díly seriálu jsou věnovány jedné z významných životních lásek Karla Čapka, Věře Hrůzové. Ta autora okouzlila natolik, že se v různých podobách objevuje v jeho díle. Nejzřetelněji v románu Krakatit jako princezna Wille. Věra Hrůzová se v roce 1923 provdala do Skalice nad Svitavou za mlynáře Josefa Skoupila. Na počátku 20. let jí však Karel Čapek píše o svých toulkách po Brně a o tom, že přitom myslí na jejich lásku. Z Čapkovy korespondence Věře Hrůzové můžeme citovat díky edici Jiřího Opelíka, vydané v roce 1980.
V seriálu Čapkovská Morava se dozvíte rovněž o řadě knih, které se touto tematikou zabývají, takže se vám poslech může stát podnětem k další četbě. Celý seriál nabízíme k poslechu po dobu čtyř týdnů.
Hasan Zahirović (narozen 28. ledna 1975 ve městě Brčko v Bosně a Hercegovině) absolvoval Filozofickou fakultu v Sarajevu, obor pedagogika, a Fakultu humanitních studií v Mostaru, obor herectví. Věnuje se herectví, překládání, divadelní vědě, zabývá se meziválečným a moderním českým divadlem.
Od roku 2006 žije v České republice. Absolvoval magisterské studium divadelní vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a doktorské studium na DAMU, obor Scénická tvorba a teorie scénické tvorby. Překládal do bosenštiny některá díla bratří Čapků, Skácela, Kundery, Lagronové, Douskové, Frydrych Gregorové. Pracuje jako interní pedagog na oboru kulturní dramaturgie Slezské univerzity v Opavě a je členem hereckého souboru pražského Divadla D21.
Související
-
„Karel Čapek nechtěl ilustrovat text, on vždy doplňoval.“ Jeho kresby jsou vystaveny ve Zlíně
O Karlu Čapkovi se na rozdíl od jeho bratra Josefa mluví většinou jako o spisovateli. Podle kurátora Pavla Petra byl však Karel Čapek výjimečný i jako kreslíř.
-
Jak přiblížit Čapka mladým? Přes techniku a lásku ke zvířatům a přírodě, myslí si Zdeněk Vacek
Karel Čapek a novinařina, divadlo, motorismus, Karel Čapek a naděje – o tom všem s ředitelem Památníku Karla Čapka mluvila ve Vizitce Markéta Kaňková.
-
Jak vypadá chata Bohumila Hrabala nebo vila bratří Čapků? Poznejte osudy objektů slavných osobností
V seriálu se vydáme do zlínské vily Miroslava Zikmunda, chaty Bohumila Hrabala, dvojvily bratří Čapků, Semlerovy rezidence a Topičovy vily.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka