Brno roky řeší, jak zachránit stovky památek. Sami politici přitom žádají o bourání

Čtyřpodlažní nájemní dům se zdobnou fasádou působí zvenku omšele. Uvnitř jsou byty a patří společnosti Slide. Tu ovládají poslanec Pavel Blažek a náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl. Oba z ODS. 

„My primárně chceme vědět, zda ta nemovitost je památkově chráněná, nebo není. A pokud je, tak budeme chtít vědět, které segmenty stavby jsou památkově chráněny. Jestli je to fasáda, krovy nebo například sklepy,“ odpovídá náměstek Kerndl, proč poslali na Národní památkový ústav žádost o stanovisko k možné demolici.

„Já dost dobře nevím, jakým jiným formátem můžeme zjistit závazné stanovisko od památkářů,“ vysvětluje Kerndl, proč se památkářů jednoduše nezeptají. Podle Kerndla dům třeba kvůli chybějícímu parkování neodpovídá současným standardům pro bydlení a rekonstrukci potřebuje. O demolici ještě rozhodnuto nebylo, žádná taková žádost ještě na stavební úřad Brna-středu nedorazila.

Žádost o vyjádření památkářů k možnému zbourání domu přišla od firmy Hippoinvest, jejíž jednatelkou je Veronika Kachlíková, stranická kolegyně Kerndla i Blažka. „Jsem členka ODS, ale pouze řadová, která posledních dvacet let neplní v té straně žádnou funkci. Pracuji i pro lidi, kteří jsou z jiné části politického spektra. Rozhodně nejsme vlastníkem toho domu ani v této věci nejsme developerem, děláme jen inženýrskou činnost,“ vysvětluje Kachlíková.

Podle Kachlíkové na případ Veveří 11 na sociálních sítích upozornili lidé, kteří ji a její podnikání poškozují. „Ochrana památek je palčivé téma a jsem zastáncem toho, že by se to mělo dořešit. My se opravdu snažíme držet veškerých zákonných a právních norem, protože víme, že může přijít jakékoliv odvolání a napadení a nemáte to vůbec zapotřebí. Nemyslím si, že se tady děje něco špatně, a každá nemovitost má být posuzována individuálně. A právě proto se žádá o stanovisko památkového ústavu. A když ho nemáte, tak prostě dál nepostupujete,“ zdůrazňuje podnikatelka, že záležitost je teprve na začátku.

Opětovné prohlášení památkou

Památkáři si příští týden podle Roberta Kerndla budovu prohlédnou na místním šetření. Už teď ale sepisují návrh na její opětovné prohlášení za kulturní památku, který pošlou na ministerstvo kultury. Chtějí tím alespoň dočasně bourání zabránit. „Ta věc je pak do jisté míry chráněná třeba před zničením. Jakékoliv případné změny musí být konzultovány s ministerstvem. A zákon říká, že tu stavbu musí uchránit před poškozením nebo zničením,“ vysvětluje Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Čtěte také

Majitel musel pozastavit stavební práce na vile z 19. století. Je v řízení o prohlášení za památku

Bourání s povolením

To, že dům stojí přímo v městské památkové rezervaci, podle Homoly automaticky neznamená, že nemůže být zbouraný, když k tomu má povolení úřadů. „Takové případy jsou, třeba dům na rohu Leitnerovy a Kopečné ulice,“ dodává Homola.

Nedávno památkáři upozornili taky na bourání vily na ulici Tichého, která loni o ochranu přišla podobně jako dům na Veveří. Bez povolení taky začala demolice historického domu na ulici Hlinky, což úřad po dohodě s památkáři a majiteli domu tento týden zastavil. „Aktuálně se rozjíždí lavina ničení těchto staveb, které jsou stále hodnotné, akorát přišly o tu památkovou ochranu,“ mrzí Homolu.

Památkáři upozornili taky na bourání vily na ulici Tichého v Žabovřeskách|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Domů, kterým přestavba kvůli ztrátě ochrany bezprostředně hrozí, nebo už začala, evidují památkáři skoro sto. I proto ministerstvo kultury tlačí na vyhlášení památkové zóny. „Brno každým rokem prostřednictvím neuvážených demolicí a necitlivých přestaveb – zvláště objektů z 19. století a meziválečného období – ztrácí celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ upozornila už dřív mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

Jsou to třeba demolice neorenesančního paláce v Hybešově ulici, barokního domu s mansardovou střechou v ulici Hlinky nebo bourání v Lidické ulici. Památkáři tedy hrají o čas. Poslední dva roky intenzivně s vedením města řeší, jak rozsáhlé by zóny měly být, a dospěli ke zdánlivému kompromisu. Ministerstvo kultury proto chtělo v únoru celý proces zahájit, ale Brno na poslední chvíli přišlo s novou variantou i poté, co záměr ministerstva kritizovali někteří brněnští architekti.

 „V tuto chvíli tady máme návrh nový, který jsme obdrželi 16. února, a ty jeho kontury jsou nám srozumitelné. Ale musím říct, že je to návrh, který tedy z památkově věcného hlediska nám úplně nekonvenuje. A úplně nově tam bylo zařazeno sídliště Lesná, o kterém předtím žádná diskuze nebyla,“ prohlásil na tzv. kulatém stole pořádaném Kanceláří architekta města Brna Jiří Vajčner, ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury.

„Věc pozdních zápisů je velmi bolestivá, jedná se o asi 2 500 případů na území celé České republiky a nejvíce těchto neplatných pozdních zápisů je na území města Brna a Jihomoravského kraje. Snažíme se nacházet řešení tak, aby památkový fond byl zachován. V České republice se ale lidi vyznačují tím, že mají rádi kulturní památky, ale tak nějak když se to úplně přesně netýká jich,“ dodal Vajčner.

Čtěte také

Brněnské čtvrti se neshodnou na nových památkových zónách ve městě. Proces může trvat i roky

Zároveň slíbil, že s městem bude ještě dál o návrhu památkových zón jednat. Proti jejich rozsahu tak, jak to chce ministerstvo kultury, vystupují čtvrti Královo Pole a Brno-střed. „Tato plošná ochrana velice byrokraticky zatíží vlastníky nemovitostí v daném území, a to se týká i bytových družstev nebo společenství vlastníků,“ namítal už dřív starosta Brna-středu Vojtěch Mencl z ODS.

Opozice na Brně-středu kritizuje, že proces vyhlášení památkových zón se protahuje. „Mně je z přístupu mojí vlastní městské části poněkud smutno. Souhlasím s odborníky, že památková zóna je asi nejlepší a nejrychlejší způsob, jak ty odpamátněné objekty chránit. Je mi líto, že to neprošlo nějakou širší diskuzí. Stanovisko městské části bylo pouze stanoviskem rady. Sám se budu snažit na nejbližším zastupitelstvu předložit bod, který by památkovým zónám vyslovil podporu,“ namítá zastupitel Michal Závodský zvolený za Zelené.

Diskuze o rozsahu

„Městská část není a priori proti, ale chceme diskutovat o rozsahu. Nesouhlasíme s tím, aby celé území bylo slito do jedné zóny, ale chceme, aby zón vzniklo několik a to s ohledem na rozdílný charakter daných území. Každá ze zón by měla mít určitý převládající charakter, což návrh památkářů postrádá,“ dodává Mencl a odmítá, že by stanovisko městské části k podobě památkové zóny jakkoliv souviselo s žádostí jeho stranických kolegů o případnou demolici domu na ulici Veveří. Ten stojí už v chráněné oblasti památkové rezervace a zóny se ho netýkají.

Vedení Brna teď diskutuje pracovní návrh nové zóny zveřejněný na poslední debatě s odborníky. „Je to trošku střízlivější pohled, má menší rozsah, a pokud se na něm dohodneme, chceme o něm vést debatu s ministerstvem kultury. Za nás můžu říct, že to nechceme zdržovat a že chceme památkové zóny co nejdříve. Ale musíme se interně dohodnout ve vedení města. Já doufám, že bychom tu shodu byli schopní najít během několika týdnů,“ věří radní Filip Chvátal z KDU-ČSL, který má na starosti územní plánování.

Vyhlášení památkových zón může trvat měsíce i déle. Jde o složitý proces srovnatelný s pořizováním územního plánu. Není tak jasné, kolik ze stovek dříve chráněných domů v Brně do té doby ještě zůstane stát.