Brněnští vědci hledají způsob, jak ekologicky chránit brambory před houbami a bakteriemi

26. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekologicky šetrný postřik na brambory zkouší vyvinout vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Na snínku Radovan Pokorný

Ekologicky šetrný postřik na brambory zkouší vyvinout vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Skládat se má čistě z přírodních látek. Konkrétně rostlinných silic, které obsahují řadu aktivních sloučenin. Jejich kombinace by měla brambory ochránit před houbovým a bakteriálním onemocněním. Podle vědců navíc stejně efektivně jako běžně používané chemické přípravky.

„Momentálně děláme kmínovou silici a heřmánek. Pomocí destilace vodní parou získáváme ty silice, které se pak používají na brambory,“ říká Helena Pluháčková a sklání se v laboratoři na Agronomické fakultě nad destilační aparaturou. Na konci celého procesu získá silně koncentrované silice vybraných bylin. Po kmínu a heřmánku budou vědci zkoušet také další skupiny rostlin.

Ekologicky šetrný postřik na brambory zkouší vyvinout vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Na snínku Radovan Pokorný

„Jsou to myrtovité, miříkovité, kakostovité, hluchavkovité a další. Mnohé typy těchto silic působí na patogeny jiných plodin. A my tyto silice teď chceme zkoušet na ty patogeny, které napadají brambory,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Radovan Pokorný a ukazuje část vzorků.

V laboratorních podmínkách budou vědci testovat různé varianty budoucího postřiku – s cílem najít to nejúčinnější složení. Výsledný, přírodní pesticid by pak měl být stejně efektivní jako známé chemické přípravky.

Nebezpečné silice

„Ty silice i samy o sobě pro nás pro lidi jsou velmi agresivní. Takové ty silice, co si možná představujete, že se dají koupit jako aroma terapie, to je něco úplně jiného. Ta silice zabije původce těch patogenů,“ objasňuje Pluháčková.

Houbová a bakteriální onemocnění napadají zelenou nať i podzemní hlízy brambor. Pěstitelům působí řadu problémů. „Je nižší výnos a kvalita těchto hlíz, ale známe i patogeny, které v podstatě nepůsobí velké hospodářské škody z hlediska zrát na výnose a nějaké kvalitě, nicméně ty brambory nevypadají pěkně a v současné době si je nikdo nekoupí,“ říká Pokorný.

Testování na Vysočině

Přírodní pesticidy se zatím v zemědělství používají hlavně k ničení škůdců. Vědci teď chtějí ukázat, že rostlinné silice mohou mít mnohem širší využití. Po laboratorní fázi výzkumu budou odborníci účinky nového postřiku testovat v poloprovozech a následně také na větší ploše u farmáře z Vysočiny.

„Na konci celého procesu by měl být k dispozici postřik, který bude potom využitelný v široké zemědělské praxi,“ uzavírá Radovan Pokorný. Na vývoj nového postřiku mají vědci vyčleněné následující čtyři roky.

Spustit audio

Související