Básníkem Brna ho dělají Brňané. Vyšly čtyři sbírky Ivana Blatného, autora Melancholických procházek

13. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03155515.jpeg

Básníci Radek Štěpánek a Martin Reiner představují soubor čtyř básnických knih, který vydala nakladatelství Host a Druhé město.

Od narození básníka Ivana Blatného v Brně uplyne 21. prosince sto let. Při té příležitosti se dvě brněnská nakladatelství rozhodla pro společný ediční počin. Pro Zelný rynk jej představují básníci Radek Štěpánek a Martin Reiner, kteří současně zastupují obě nakladatelství.

Život Blatného

Z uvedení sbírek v Moravské zemské knihovně. Na fotografii Martin Reiner, Martin Stöhr a Michal Bumbálek

Pro úvod příspěvku si Radek Štěpánek vybral Blatného báseň Probuzení, která vyšla v roce 1940 v jeho první sbírce, nazvané Paní Jitřenka. Básník ji vydal jako jednadvacetiletý. Hned následující rok pak přidal svou asi nejslavnější knihu Melancholické procházky, která je nejen melancholickým průvodcem jeho rodným a milovaným Brnem, ale i krajinami mlh, podzimních barev a věčného míjení. Následovaly sbírky Tento večer a Hledání přítomného času, pro něž je určující tíživá atmosféra válečných let.

Ani po skončení druhé světové války se ale Blatnému nežilo dobře, naopak. Atmosféra byla stále tíživější, básník nemohl unést společenské proměny, které se kolem děly. V roce 1948 proto odjel s československou delegací do Londýna, odkud se již nevrátil. V Anglii požádal o azyl a doma byl označen za zrádce a zakázaného básníka, byl zbaven majetku i občanských práv.

V Anglii ale trpěl dál, chyběla mu rodná řeč a brzy u něj propukla naplno duševní choroba, kvůli které byl trvale umístěn v psychiatrických léčebnách. Zemřel v roce 1990 a do rodného Brna se vrátil už jen jeho popel…

Čtyři knihy

Ze čtyř prvních předexilových sbírek se dalších vydání dočkaly pouze a jen Melancholické procházky. V letošním roce se ale brněnská nakladatelství Host a Druhé město pokusily zjednat nápravu. Společně proto čtyři první sbírky vydaly v jednotné grafické a ediční úpravě pod názvem Čtyři knihy. Hlavním důvodem přitom bylo větší zpřístupnění legendárních knih, které už se jinak daly sehnat pouze výjimečně v antikvariátech za přemrštěné ceny. A protože je Blatný opravdu erbovním básníkem Brna, vydavatelský počin zaštítila i primátorka města Markéta Vaňková.

Ivan Blatný: Čtyři knihy

O knize si básník a redaktor Hosta Radek Štěpánek ve svém příspěvku pro magazín Zelný rynk povídá s asi největším znalcem Blatného díla Martinem Reinerem, který v roce 2014 vydal životopisný román Básník. Ten popisuje celý Blatného život a před pěti lety mimořádně zvýšil pozornost o kdysi záměrně zapomínaném básníkovi, který stvořil nejen Melancholické procházky, ale třeba i uhrančivou Terrestris.

Poslechněte si rozhovor Radka Štěpánka s Martinem Reinerem a výběr Blatného básní v Reinerově interpretaci. Dozvíte se mimo jiné to, že Blatného sbírka Stará bydliště, kterou Reiner vydal krátce pro listopadu 1989, se dočkala už několika vydání a vzbudila mimořádný čtenářský zájem. Dá se tedy očekávat, že i mladistvé Blatného sbírky, vydané letos v reedici, české a moravské čtenáře potěší.

Ivan Blatný je jeden z těch mála šťastných básníků, kteří jsou skutečně stále čtení.
Martin Reiner

Reiner dále uvádí: „Výjimečná je ta melancholie, která není jen v názvu jedné ze sbírek, ale je to jakýsi otisk na celém Blatného díle. Někdy na konci 19. století byla melancholie ještě označením diagnózy. Ivan Blatný byl jak fyzickým, tak mentálním ustrojením velmi křehkou bytostí. A ten pocit, že všechno, co v danou chvíli žije, už patří nenávratnu, je přítomen snad v každé jeho básni.“

03386946.jpeg

Básníkem Brna podle Reinera dělají Blatného Brňané – ovšem důvodně, už kvůli Melancholickým procházkám. „To je skutečně sbírka zasvěcená Brnu,“ připouští Reiner a dodává: „Blatný v ní zbudoval město, které nikdy ani neexistovalo, svým způsobem krásnější. Ale sám se tomu bránil, být označován za brněnského básníka. Tehdy to znamenalo být básníkem regionálním – a on chtěl být velkým českým básníkem.“ Zvláště v exilových básních Ivana Blatného je hodně narážek nejen na Brno, ale na celou republiku, zvláště na Prahu. Proto také Reiner jeden z knižních výborů Blatného poezie nazval Jde pražské dítě domů z bia.  

autoři: Alena Blažejovská , Radek Štěpánek
Spustit audio