Augustiniáni v Brně obnoví Mendelův skleník, architekti v něm navrhli společenský sál

Skleník nechal v roce 1854 postavit opat kláštera Cyril František Napp|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

„Tady je jeden topný kanál, v horní části se topilo, dolů propadával popel a ústí to do samotného skleníku. Je to docela pěkný a důmyslný systém, našli jsme tu různé kovové součástí dvířek, jak se to zavíralo,“ ukazuje archeoložka Lenka Sedláčková. Dívá se do nejhlubší vykopané díry, asi metr hluboké, v obdélníkovém půdorysu skleníku. Tady Mendel rostlinám ve skleníku topil.

Skleník stával na zahradě Augustiniánského opatství. Posledních pár let v jeho půdorysu mohli lidé vidět židle a stolky pro sousední muzejní kavárnu. Zachovalo se kamenné ohraničení. „To, po čem bylo možné celou dobu chodit, je samotná nadezdívka, která vznikla v 90. letech minulého století, která chránila původní zdivo,“ upřesňuje Sedláčková.

Zahrada Augustiniánského opatství u Mendelova náměstí|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Historie skleníku

Skleník byl 30 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Kolem roku 1854 ho nechal postavit tehdejší opat kláštera Cyril František Napp, který byl i Mendelovým mentorem a výrazně ovlivnil jeho zájem o vědecké bádání. Skleník ale v původní podobě vydržel jen krátce. „Někdy v 70. letech se tudy prohnala obrovská vichřice. Předpokládalo se, že skleník už nebyl obnoven, ale díky archivnímu průzkumu se podařilo najít několik fotek a my tedy víme, že skleník tu stával do 60. let minulého století, kdy byl údajně ve velmi špatném stavu a srovnán se zemí,“ doplňuje historii skleníku archeoložka.

Z Mendelova skleníku se zachovalo kamenné ohraničení|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Po zbourání byl skleník zasypán. Takže teď archeologové v hloubce nejvýš jednoho metru našli zbytky květináčů, původní chodník, základy sloupů, na kterých byly připevněné poličky a taky kamenný zásobník na vodu. Vše se zachovalo v docela dobrém stavu.

Středověké osídlení?

Archeologové odkrývají i okolí skleníku, které je zajímá možná ještě o trochu víc. Našli zatím jen staré potrubí, které ale se skleníkem nic společného nemá, a taky kamennou zeď starší než skleník.

„Vzdušnou čarou odsud se nacházíme asi 60 metrů od první starobrněnské rotundy, která patřila k centrální části ranně středověké aglomerace 11. a počátku 12. století v Brně. Takže bychom tu rádi narazili i na středověké osídlení. Bohužel tento prostor byl hodně bahnitý a je tu hodně navážek, takže uvidíme, jestli něco najdeme,“ doplňuje Sedláčková.

Hrách a setkávání

Ke skleníku existují dva historické výkresy. Z vykopaných základů ale vyplývá, že se stavba plánů úplně nedržela. S plány nicméně pracovali architekti, kteří navrhli obnovu skleníku. „Bude to v úplně moderní formě, ale jakási paměť toho místa v něm zůstane. My jsme historické výkresy i geometrii skleníku pečlivě studovali a využili jsme třeba pultovou střechu, kterou znovu aplikujeme,“ říká architekt Ondřej Chybík.

Mendelův skleník získá nový moderní háv, bude z něj multifunkční sál|foto:Chybik+Kristof Architects & Urban Designers / Monolot

Ve skleníku se sice má částečně pěstovat hrách, ale nebude to hlavní účel. „Budou tam rostliny, ale bude to prostor na setkávání, částečně přístupný veřejnosti, rádi bychom ho využívali i k vědeckým setkáním,“ nastiňuje Jakub Carda ze společnosti Společně, která se ve spojení s řádem Augustiniánů podílí na přípravě oslav 200 let od Mendelova narození.

To, co teď archeologové odkrývají, ale zůstane lidem částečně viditelné dál. „V podlaze bude skleněná deska, díky které to lidé uvidí. Ale jinak skleník bude jakýsi multifunkční sál, který bude sloužit k výstavám, koncertům, přednáškám, ale taky jako bar nebo kavárna. A věříme, že se nám podaří do dvora přilákat víc lidí. Že to bude magnet v absolutním klidu, který přes zeď přitáhne návštěvníky do této téměř až rajské zahrady, kde je úplně jiná atmosféra než na náměstí,“ dodává architekt Chybík.

Skleník za 40 milionů korun hrazený částečně z fondů přeshraniční spolupráce s Rakouskem by měl být hotový příští rok. Otevření bude součástí oslav 200 let od Mendelova narození. Do stavby zapadne i základní kámen, kterému tento týden ve Vatikánu požehnal papež František na žádost Augustiniánů.