Adventní večery dříve patřily přástkám či draní peří. Obcí procházela svatá Lucie i Ambrož
Co se dělo ve světnicích za dlouhých zimních večerů? Dralo peří, zpívalo, povídalo nebo se mezi staveními mihly tajemné postavy Lucií či Ambrože.
Z jedné husy je tak 500 gramů peří, na slušný polštář potřebujete dvě kila. Husa se dá oškubat až čtyřikrát. Naposledy když už to má za sebou. Draní peří je časově náročná záležitost a měly ho na starosti ženy a dívky. Stůl plný jemných bílých obláčků obklopovaly ženy v podstatě od podzimu do jara. V podobnou dobu probíhaly přástky. Nebyly jen o zpracování lnu, konopí a vlny, ale také o zábavě, povídání pohádek, vymýšlení historek. Zatímco ženy přadly, muži hráli karty, strouhali šindele, přicházela i omladina a družila se. Na přástkách se také zpívalo a tancovalo.
Prostřednictvím nahrávek nahlédněte k přástkám do slovenských chalup ve Važci, Štrbě, Východné či Dobré Nivě. Časem i prostorem vás do roku 1929 zanese záznam vyprávění Anny „Hančí“ Kozinové z Újezda u Domažlic.
Lucii znáte, ale co Ambrože?
V době adventu se v nesmělo spřádat, ani šít. Ve svátek svaté Lucie, která v podobě bílé postavy s namoučenou tváří či papírovým zobákem, obcházela stavení a kontrolovala pořádek.
K méně známým adventním postavám patří svatý Ambrož. Předobrazem lidového Ambrože je skutečná historická postava, která žila ve 4. století. Ambrož byl známý a oblíbený pro svou moudrost, laskavost a výřečnost. Vystudoval práva, stal se křesťanem a nadání, které rozvíjel, ho dovedlo až k biskupskému svěcení. Rozdal svůj majetek chudým, stal se jejich zastáncem a zemřel ve velké váženosti. Kult svatého Ambrože se rozšířil za vlády Karla IV.
Legenda Ambrože opřádá mýtem, který ho vyjevuje jako malé děťátko, ke kterému ve spánku přiletěl roj včel a snesl se do jeho potevřených úst, kam mu nakladl med. Byla to symbolika jeho píle a daru řečnictví. Toto boží zjevení předznamenalo slavnou budnoucnost, která již souvisí s jeho jmenováním biskupem. Ambrož je patrně díky této legendě vyobrazován s včelím úlkem a je patronem včelařů.
Jako postava v lidovém prostředí bývá oblečen v bílé košili a černé špičaté čepici, obličej má zakrytý závojem. V tomto ustrojení ho očekávají děti v blízkosti kostela a pokřikují na něj. Ambrož obchází kostel a sem tam utrousí cukrovinku. Když se děti seběhnou, aby ji vzali, praští je koštětem zabaleným v papíru.
Související
-
Zahaleny do bílého kontrolují hospodyňky, jak mají uklizeno. Tradici Lucek obnovili v Horním Němčí
Kalendářní rok i ten rozhlasový Slovácký už se pomalu chýlí ke konci. Užíváme si adventní období. A právě tehdy navštěvují některé domácnosti na Slovácku tajemné postavy.
-
Zpívání ke svatému Ambrožovi
Přijměte pozvání k setkání s muzikami Olšava, Kunovjan, Čechovci, Hradišťan nebo Radošov.
-
Zklidnění v čase adventním
Nalaďte se s námi na klidnou atmosféru adventu. Pořadem provází Marie Hvozdecká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka