Zlínská zoo slaví chovatelské úspěchy s plameňáky i lemury

Zlínská zoologická zahrada chová plameňáky růžové a poloopice lemury kata v jednom výběhu. Takovou kombinaci žádná tuzemská zoo nenabízí. Nedávno se narodila čtyři mláďata plameňákům a dva samčí přírůstky obstarali lemuři. Zlínská zoologická zahrada je teď představila veřejnosti.

Hejno plameňáků se mezi sebou často halasně hašteří. Podle hlavního zoologa ZOO Lešná Kamila Čiháka dochází k potyčkám mezi těmito ptáky běžně. Mezi růžovými dospělými se prochází i čtyři mláďata.

Ta zatím nemají krásnou růžovou barvu, zatím je jejich peří šedé. Úplně se vybarví přibližně za tři roky.

Mláďata plameňáků růžových.|foto: Archiv Zoo Zlín

Chovatelské úspěchy s plameňáky růžovými slaví už několik let. Přišly ale teprve poté, co se výběh přestěhoval na své současné místo.

„Tady je to vhodnější prostředí, protože oni potřebují především plochu hlíny. Staví si svoje kuželovitá hnízda z hlíny, což je taky taková typická věc, kterou nenapodobuje žádný jiný pták. Potřebují dostatek stavebního materiálu. Jakoby taková bahniště. Potřebují také dostatečnou vodní plochu, aby si mohli lovit, ještě k tomu co jim dáváme, třeba korýše, kteří jsou tady v té vodní ploše. Je to dobrá potrava, kvalitní krmení,“ vysvětluje Čihák.

Na ostrůvku stejného výběhu žijí také lemuři. V Česku se je podobné spojení výběhů nezvyklé. „Je to geografická záležitost. Snažíme se, aby zvířata určitých světadílů byla společně v expozicích tak, jak je to možné, protože plameňáci růžoví se mohou s lemury kata v přírodě potkat, proto je máme takto ve společné expozici,“ doplňuje zoolog.

Oba mladí lemuři.|foto: Archiv Zoo Zlín

Plameňáci a lemuři na sebe přitom prakticky nereagují, jsou si lhostejní. Podobně jako ve volné přírodě, kde se mohou dostat do kontaktu, ale navzájem si nepřekáží.

Také u lemurů mají dva nové přírůstky – jeden z března, druhý z května letošního roku. Ani množení lemurů není nijak snadné.
„Je to do jisté míry složité, protože u nich platí přísná hierarchie, kdy vyhrávají samice. Takže samec je vždycky někde pozadu a je potřeba při tom sestavování skupiny dbát na to, aby samice nebyly cizí, ale samec, který je do té skupiny vpuštěn se musí sledovat, aby mu ty samice neublížily, aby ho nevytlačovaly a tak dále,“ naznačuje úskalí chovu lemurů Kamil Čihák.

Zatímco mláďata plameňáků ve zlínské zoo vyrostou a budou žít dál, malí lemuři jsou určeni k výměně s jinou zoologickou zahradou. V Lešné ale zůstanou nejspíš do prosince letošního roku.