„Zabijačky děláme z radosti.“ O fašanku a tradicích s Magdou Poláškovou a Martinem Kučerou z Čechova dvora
Na Tučný čtvrtek budeme hovořit o tradici fašankových zabijaček s Magdou Poláškovou a Martinem Kučerou z Čechova dvora v Louce na Horňácku.
Masopustní (fašanková) tradice je velmi dlouhá, sahá až do předkřesťanských dob. Tehdy lidé oslavovali slunovrat a boha Dionýsa. Do novodobější historie patří takzvaný Tučný čtvrtek. V tento den chystaly hospodyně masitá jídla – a jak název napovídá, musela plavat v sádle a oleji.
Je to také den, kdy se podle tradice měla konat poslední zabijačka, protože se traduje, že je v tento den potřeba sníst co nejvíc, aby si člověk vytvořil zásoby před blížícím se předvelikonočním půstem.
„Největší radostí je na Horňácku už dlouhá léta zabijačka. Dříve si lidé chovali prasata doma a byla to existenční nutnost, dnes se to dělá pro potěšení. Navíc chceme zachovat tradice, půlka lidí už dnes neví, jak zabijačka vypadá – pochoutky si koupí v obchodě. Snažíme se tomu dát ten venkovský ráz,“ vypráví kuchařka z Čechova dvora.
„Ze zabijačky se nejvíc těším na buchty, ale nepohrdnu žádným masem, dalo by se říct, že ničemu nedávám přednost a sním všechno. Ze sladkého mám nejraději bábovku,“ dodává Kučera. „Moje oblíbená zabijačková specialita je mozečková omáčka, která už se asi v moc domácnostech nedělá. Jitrnice a jelítka jsou běžné, ale tuhle lahůdku chystám moc ráda. Podává se k ovaru na oběd,“ doplňuje Polášková.
Fašanková tradice, ke které patří i dobré jídlo, se podle ní nemá inovovat. „Jsem zastánce starých tradic, i když recepty se v drobnostech mohou lišit. Maso, cibule, česnek, majoránka a pepř, to je základ, ne třeba nastavovat jitrnice rýží, s tím nesouhlasím,“ říká rázně Polášková.
„Zabijačky děláme z radosti, je to pro nás takový malý rituál, něco jako malá svatba. Týden dopředu už přemýšlíme, co uděláme. Jitrnice a tlačenky děláme dopředu, protože to musí ztuhnout,“ popisuje Magda Polášková.
Jaká je historie obce Louka a kde vzal svůj název Čechův dvůr?Co nečekaného se při zabijačce může stát? Poslechněte si v Apetýtu s Janou Kobylinskou. A zveme vás také k poslechu dvouhodinového speciálu víkendových Srdcovek Zdeňka Junáka právě z Čechova dvora na Horňácku – v sobotu 26. února od 10 hodin.
Související
-
A co zpíváte o masopustu u vás? Zažijte atmosféru fašanku z rozhlasového éteru
Doba je pro pořádání velkých akcí nepříznivá, to letos bohužel platí i pro masopusty. A tak redaktorka Anežka Heinzlová oslovila příznivce a udržovatele obecních masopustů.
-
Fašankové veselí
K fašankovému veselí zahraje Valašská cimbálová muzika, gajdošská muzika souboru Soláň, CM Olšava, CM Strýci nebo horňácká cimbálová muzika Kubíci.
-
Zabijačkový guláš: Co do něj správně patří
Čím zahušťujeme a jak dlouho vaříme? Které druhy koření do něj patří? Co je na zabijačce pozitivní? Exkluzivně pro stanici Český rozhlas Dvojka připravil Roman Paulus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.