Vítěz Velké ceny Eurovize 1974: Abba a Waterloo

19. květen 2024

Letos je to už padesát let, kdy švédská skupina ABBA vyhrála velkou cenu Eurovize. Svého času byla skutečným fenoménem, populárním na celém světě. Její výrazné melodické písně zůstaly v povědomí posluchačů i po rozpadu skupiny v roce 1982.

V roce 1974 vyhrála švédská skupina ABBA soutěž Eurovize a bylo jasné, že čtveřice na pódiu je plná energie, pozitivních myšlenek, zamilovanosti a naděje. Jenže během několika let došlo k osobním problémům obou manželských párů a v roce 1982 došla po osmi letech skupině ABBA energie definitivně. Písně získaly spíše pochmurný výraz, tempa byla mnohem pomalejší než na začátku kariéry a vyznívala spíše jako ohlédnutí za důvody rozchodů Bennyho a Fridy a Björna a Agnethy. Koncem roku 1982 se ABBA rozhodla udělat si přestávku. Argumentovali tím, že pokud budou chtít, budou se kdykoli moci dát opět dohromady.

Ale vraťme se k písni, která byla tehdy na soutěži Eurovize jejich průlomovým hitem a znamenala začátek jejich mezinárodní slávy. Jmenuje se "Waterloo". Byla vydána v roce 1974. Píseň "Waterloo" se stala hitem v mnoha zemích a pomohla skupině stát se jednou z nejúspěšnějších hudebních skupin v historii. Text písně se inspiruje historickou bitvou u Waterloo, ale převádí tuto příběhovou linii do kontextu milostného vztahu. A ještě malý dodatek. Není žádným tajemstvím, že švédská skupina ABBA dostala v minulosti velmi lukrativní nabídky k vystoupení, jedna byla dokonce miliardová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.