Věk nehraje roli. Břeclavští dobrovolníci dělají radost seniorům

Na návštěvy chodí i za klienty břeclavského Domova seniorů. Hrají s nimi hry, povídají si nebo čtou knížky.

Šestnáctiletá Barbora Mrázová chodí na pravidelné návštěvy za svým adoptivním dědečkem Vojtěchem Michnou. „Člověk se prvně bojí, že se nebudeme mít o čem bavit, protože je tam velký věkový rozdíl. Ale ono se to úplně ztratí, protože já mu můžu říkat o věcech, které se teď dějí, a on mi zase říká věci, které se děly, když byl mladší.“

Dobrovolnice Barbora dochází do břeclavského domova pro seniory|foto: Štěpánka Kadlečková

A pan Michna samozřejmě souhlasí. „My si tak pěkně povykládáme a zdá se mi, že se pak cítím šťastnější, vždycky mě povzbudí a potěší na srdíčku.“

„Naše činnost spočívá v tom, že vyhledáváme dobrovolníky, které následně školíme a pak je vysíláme do přijímajících organizací – v Břeclavi je to Domov seniorů Břeclav, Svaz tělesně postižených a organizace IQ Roma servis,“ upřesňuje vedoucí břeclavské organizace Adra Nikola Milionová.

„Podle typu dobrovolníka se domluvíme a nabídneme někoho z našich klientů, který o to má zájem a tam začíná proces adaptace dobrovolníka. Až ten vztah najdou, tak už to funguje na úrovni vzájemné důvěry, klient se těší na dobrovolníka a obráceně,“ pochvaluje si ředitel Domova seniorů David Malinkovič.

Počty dobrovolníků by se v budoucnu měly rozšířit. Na místním gymnáziu totiž vzniká studentský klub Adra, kde si zájemci předávají informace a zkušenosti o dobrovolnictví.