Večerní Brno. Vyzkoušejte si v kvízu, co víte o zaniklé divadelní legendě – a buďte u ojedinělé vzpomínky

3. říjen 2022

Divadlo, které vzniklo i díky lidem z brněnského rozhlasu, po třiceti letech od zrušení na chvíli ožije ve vzpomínkách některých pamětníků. A vy můžete být u toho!

Večerní Brno se za své existence stalo legendou. Praha měla svůj Semafor, v moravské metropoli se chodívalo na Večerní Brno. A lidé se bavili i smáli kritice schované pod rouškou satiry. I když v některých chvílích se sami divadelníci kvůli cenzuře báli, jestli to nebude jejich poslední představení.

Večerní Brno fungovalo v Brně mezi lety 1959 a 1992. Vystřídalo několik názvů, konkrétně Satirické divadlo Večerní Brno, Kabaret Večerní Brno, Večerní Brno a Divadlo u Jakuba. Oficiálně bývalo uváděné jako jediné satirické divadlo v Československu. Jeho domovskými scénami bylo nejprve tehdejší působiště divadla Radost, poté Juranův dům (v dnešní ulici Milady Horákové) a poté v dnešním sídle Divadla Bolka Polívky na Jakubském náměstí. Uměleckých osobností spojených s divadlem byly za ty roky desítky.

Speciální vysílání 7. října, buďte u toho

V pátek 7. října uplyne 30 let od momentu, kdy divadlo definitivně zavřelo dveře. Tehdy už fungovalo pod názvem Divadlo u Jakuba a zájem o jeho nabídku klesl tak, že ho brněnští radní zrušili. Ukončili tím i tradici, která trvala od roku 1959 a naplno od roku 1961.

A protože u vzniku divadla byli i zástupci brněnského rozhlasu, připomene Český rozhlas Brno právě třicet let od zrušení Večerního Brna. Stylově přímo na jeho scéně, na níž dnes působí Divadlo Bolka Polívky, tedy na Jakubském náměstí. Ve výroční den, v pátek 7. října, odtud od 10 hodin odvysílá živě speciální vydání Apetýtu. Za přítomnosti alespoň některých z těch, kteří s divadlem spojili třeba jen část osudu.

Vysílání ze sálu divadla bude zdarma přístupné, limitované je vyčerpáním kapacity vyhrazených sedadel. Za spolupráci děkujeme právě Divadlu Bolka Polívky – ostatně, možná přijde i jeho principál…

Apetýt k 30. výročí zrušení Večerního Brna zazní na vlnách Českého rozhlasu Brno 7. října od 10 do 12 hodin. Přímo k vysílání se (do vyčerpání kapacity sedadel) mohou dostat ti, kteří dorazí po 9:40 do Divadla Bolka Polívky.

Dorazí část pamětníků, nejstaršímu zavoláme do hor

Pozvání přijal herec Karel Mišurec, ze kterého působení v divadle udělalo idol brněnských žen. Dorazí Richard Pogoda, který právě pro Večerní Brno napsal řadu svých skladeb. Za mikrofon na pódiu usedne Aranka Lapešová, která spojila s divadlem podstatnou část své herecké kariéry, stejně jako Lenka Filipová Kudelová, která i později uplatnila svůj hudební talent.

Spojíme se i s Milanem Uhdem, který pro divadlo tvořil v době jeho největší slávy. A ozve se také Jiří Jurka, který patří k zakládajícím členům divadla. Je mu 91 let a zdůrazňuje, že na místě vysílání nemůže být ne proto, že by to nezvládl, ale že je na dlouhodobě domluvené dovolené a zdolává Jeseníky.

Zazní i písničky, které ovlivnila cenzura

A abychom připomněli i hudbu spojenou s divadlem, připravena bude kolekce písní lidí, kteří v něm vystupovali. Kromě Lenky Filipové Kudelová a Richarda Pogody to budou třeba Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Laďa Kerndl nebo Ljuba Hermanová.

Cenzura z dob fungování divadla ovlivnila i tehdejší písničky. Některé tak mohly v původní podobě zaznít až po letech. A protože se Richard Pogoda již zeptal, jestli funguje klavír na jevišti, možná něco znovu po letech na autentickém místě zazní i naživo. Třeba s jedinečnými texty Pavla Dostála.

Zkuste si malý kvíz o Večerním Brně

Tématem vysílání nebude pokus o mapování dějin divadla. Ty jsou už zmapovány v knihách a akademických pracích (jednu z nich ostatně kdysi zpracovala i moderátorka vysílání Jana Kobylinská). Chceme přinést útržky vzpomínek na něco, co patřilo k brněnským legendám.

Ale pro všechny máme malý kvíz týkající se Večerního Brna. Za správnou odpověď na každou otázku se zobrazí i malý bonus se zajímavostí o divadle, takže se vyplatí si kvíz i zopakovat.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.